Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Když je kriticky nemocný hospitalizován na jednotce intenzivní péče, očekáváme, že mu zdravotnický tým poskytne tu nejlepší dostupnou péči k zajištění jeho přežití. Během pobytu na jednotce intenzivní péče mnoho kriticky nemocných pacientů zažívá bizarní stav mysli, který může jejich hospitalizaci značně zkomplikovat. Tento stav se nazývá delirium na jednotce intenzivní péče. Delirium na jednotce intenzivní péče není vzácným jevem. Až 80 % pacientů na jednotce intenzivní péče ho někdy během svého pobytu zažije. Jedná se o stav akutní zmatenosti, který může klidnou a vyrovnanou osobu změnit v neklidné a zmatené individuum. Pacienti mohou mít zrakové a sluchové halucinace nebo problém vzpomenout si, kdo jsou a proč jsou v nemocnici. Příčin deliria na jednotce intenzivní péče je mnoho a často zahrnují různorodé rizikové faktory. Například u starších pacientů, pacientů s již přítomnou poruchou kognitivních funkcí a pacientů se selháním jater nebo ledvin, je pravděpodobnost vzniku deliria na jednotce intenzivní péče vyšší. Tito rizikoví pacienti mají sníženou schopnost vyrovnat se se stresem spojeným s kritickým onemocněním a přijetím na jednotku intenzivní péče. Současně mohou delirium na JIP vyvolat další faktory, jako jsou některé léky, metabolické poruchy a spánková deprivace, které přímo ovlivňují mozkové funkce. Navzdory vysoké prevalenci deliria na jednotkách intenzivní péče zůstává jeho přesná patofyziologie záhadou. Současné teorie však naznačují, že je důsledkem kombinace faktorů, jako je neuroinflamace, oxidační stres a dysregulace neurotransmiterů. Tyto faktory mohou vést k poškození neuronů, narušení funkce synaptického spojení, což vede ke klinickým projevům deliria na jednotce intenzivní péče. Prevence deliria na jednotkách intenzivní péče je zásadní pro snížení morbidity, mortality a dlouhodobého zhoršení kognitivních funkcí spojených s tímto stavem. Bylo prokázáno několik intervencí, které snižují riziko vzniku deliria na jednotkách intenzivní péče. Mezi ně patří: eliminace podávání nadbytečných sedativ a opioidů, včasná mobilizace a fyzioterapie, udržování pravidelných cyklů spánku a bdění a podpora stimulace smyslů a zapojení kognitivních funkcí. Kromě toho může riziko deliria na JIP snížit také optimalizace léčby bolesti, zvládání metabolických poruch a řešení základních komorbidit. Zavedení těchto preventivních opatření vyžaduje multidisciplinární přístup, který zahrnuje lékaře, zdravotní sestry, fyzioterapeuty a rodinné příslušníky. Společnou prací mohou zdravotnické týmy zlepšit outcome pacientů a zabránit této, někdy divoké, komplikaci. Rozpoznat delirium na jednotce intenzivní péče nemusí být jednoduché. Zdravotnické týmy používají k posouzení kognitivního stavu pacientů nástroje, jako je The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). CAM-ICU zahrnuje testování čtyř znaků: akutní nástup nebo kolísavý průběh, nepozornost, dezorganizované myšlení a změněnou úroveň vědomí. Pozitivní výsledek CAM-ICU diagnostikuje přítomnost deliria na jednotce intenzivní péče. Závěrem lze říct, že delirium na jednotce intenzivní péče je stav mysli, který může odhalit divokou tvář kriticky nemocného. Jedná se o multifaktoriální stav, který zahrnuje rozmanité rizikové faktory a může být důsledkem kombinace neuroinflamace, oxidačního stresu a dysregulace neurotransmiterů. Multifaktoriální nefarmakologická prevence je základem terapie deliria. Odhalit delirium na jednotce intenzivní péče je někdy náročné, ale pro diagnostiku byly vyvinuly nástroje, jako je CAM-ICU, které umožňují posoudit kognitivní stav pacientů a identifikovat tuto častou komplikaci.
MUDr. Marek Kovář
Od roku 2015, kdy jsem ukončil studium medicíny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU), pracuji jako anesteziolog a intenzivista ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno), od 2020 jako atestovaný lékař v oboru AIM. Ve FN Brno jsem nejdříve působil na pracovišti dospělé medicíny KARIM FN Brno a LF MU, od ledna 2023 rozšiřuji své klinické a vědecké znalosti a schopnosti na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace (KDAR). Od roku 2021 jsem studentem doktorského programu Anesteziologie, intenzivní medicíny a algeziologie LF MU s výzkumným zaměřením na problematiku spánku a deliria v intenzivní péči. Kromě samotného doktorského studia se od roku 2017 podílím na pregraduální a postgraduální výuce LF MU a s radostí participuji na simulační výuce v Simulačním centru LF MU (SIMU). Jsem členem ČSARIM, ČSIM a jejich evropských ekvivalentů. Dále se můžeme osobně setkat na akcích pořádaných výukovým portálem AKUTNĚ.CZ, kde jsem od roku 2015 členem vedení, nebo se potkávat ve virtuálním prostředí webinářů Akutních střed, které pomáhám technicky zajišťovat od počátku projektu.
Marek Kovář 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 1
Na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče je nutné myslet na možnost rozvoje delirantního stavu. Vzhledem k faktu, že sestry a jiný ošetřovatelský personál jsou v nejužším kontaktu s pacientem, měli by umět správně posoudit aktuální stav pacienta a včasně diagnostikovat nástup nebo riziko nástupu delirantního stavu. Adekvátně volená opatření snižují výskyt delirantního stavu a zkracuje trvání již přítomné poruchy. V péči o delirující pacienty je tedy nesmírně důležitý profesionální přístup zdravotnických pracovníků, kterým můžou výrazně ovlivnit stav pacienta.
Abstrakt není k dispozici
PhDr. David Peřan Ph.D., FERC
Životopis není k dispozici
David Peřan 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK a FNKV; Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Marcela Bílská
Životopis není k dispozici
Marcela Bílská 1,
1Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem; Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova; 3Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Stern Michael, MBA
Životopis není k dispozici
Mgr. Literová Hedvika
Životopis není k dispozici
Mgr. Ryklová Martina
Životopis není k dispozici
Mgr. Raszková Martina
Životopis není k dispozici
Michael Stern 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace, 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.