50. ČESKÝ A SLOVENSKÝ CEREBROVASKULÁRNÍ KONGRES

Abstract

Úvod. Účinnost léčby intravenózní trombolýzou (IVT) je závislá na rychlosti podání od vzniku příznaků. Čas od příjezdu do nemocnice k léčbě, door to needle time (DNT), lze jednoduše ovlivnit. Kvalita logistiky se výrazně liší mezi jednotlivými iktovými centry v České republice. Cílem studie bylo zjistit, které faktory na úrovni iktových center ovlivňují logistiku akutní péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem a tím mohou způsobit prodlevu v léčbě IVT. Metodika. Data o logistických procesech v rámci nemocniční fáze trombolytického programu v období 1.1.2017 až 31.3.2018 byla získaná pomocí dotazníku, který byl odeslán každému iktovému centru v České republice. Výsledky dotazníkové studie byly analyzovány deskriptivní statistikou. Závislou proměnnou byl DNT ≤20 minut. Výsledky. Obdrželi jsme odpovědi ze všech 45 iktových center v České republice. Z toho v 6 centrech došlo jednou a ve 2 centrech dvakrát k reorganizaci akutní péče ve sledovaném období. Z toho důvodů byla tato centra v analýze zastoupena zvlášť pro období před i po reorganizaci. Celkově byl v daném období léčeno 5889 pacientů IVT, kteří měli dostupný DNT v SITS registru. Medián DNT ≤20 minut byl dosažen v 12 (22%) centrech. 18 (33%) center uvedlo direktní příjem pacientů na CT, 26 (47%) na oddělení urgentního příjmu a 11 (20%) na ambulanci. Medián DNT byl 20 minut (IQR 18-26 minut) v centrech bez přesunů pacientů před provedením IVT, 28 minut (IQR 12-30 minut) v centrech s jedním přesunem a 37 minut (IQR 30-43 minut) s 2 přesuny po nemocnici před iniciací IVT. Závěr. Direktní transport pacientů na CT a zahájení IVT přímo na CT jsou zásadní faktory pro rychlou logistiku trombolytické terapie.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

V přednášce budou představeny základní změny v péči o cerebrovaskulární onemocnění definované Věstníkem MZ ČR z roku 2021. Detailně bude diskutován aktuální nový systém hodnocení indikátorů kvality péče. Krátce budou představeny aktivity výboru Cerebrovaskulární sekce v roce 2022.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Úvod Aj keď boli pacienti s cievnou mozgovou príhodou (CMP) na Slovensku liečení podľa európskych odporúčaní, nebola oficiálne vytvorená sieť primárnych a komplexných centier pre cievnu mozgovú príhodu a neboli splnené kvalitatívne parametre odporúčané European stroke organisation (ESO). Preto sa Cerebrovaskulárna sekcia Slovenskej neurologickej spoločnosti SLS rozhodla zmeniť koncepciu manažmentu cievnych ochorení mozgu a zaviedla povinné hodnotenie parametrov kvality. Táto práca sa zameriava na kľúčové faktory úspechu zmeny v manažmente cievnej mozgovej príhody na Slovensku a prezentuje 5-ročné výsledky a perspektívy do budúcnosti. Materiál a metódy Spracovali sme údaje z evidencie cievnych mozgových príhod v Národnom centre zdravotníckych informácií ktorá je na Slovensku povinná pre všetky nemocnice označené ako centrá primárnej a sekundárnej starostlivosti o CMP. Zmena manažmentu CMP na Slovensku mala za následok aj zmenu štruktúry registra; takto získané parametre sú porovnateľné s kvalitatívnymi parametrami stanovenými ESO, ako aj s inými medzinárodnými registrami, najmä SITS (Safe Implementation of Thrombolysis in Stroke) a neskôr RES-Q (Registry of Stroke Care Quality). Výsledky Od roku 2016 sme začali meniť manažment cievnej mozgovej príhody. V roku 2017 bolo vypracované a v roku 2018 publikované nové odborné usmernenie pre liečbu CMP vo Vestníku Ministerstva zdravotníctva SR 2018, čiastka 48-49, ročník 66. (48. Odborné usmernenie Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky o organizačných a liečebných postupoch prostredníctvom používania mobilnej aplikácie u pacientov s akútnym infarktom myokardu s eleváciou ST na EKG a s náhlou cievnou mozgovou príhodou), (49. Odborné usmernenie Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky pre starostlivosť o pacientov s náhlou cievnou mozgovou príhodou v hyperakútnom štádiu). Odporúčanie zahŕňa prednemocničnú aj nemocničnú starostlivosť o pacientov s cievnou mozgovou príhodou, sieť primárnych centier pre liečbu CMP (nemocnice podávajúce intravenóznu trombolýzu – 37) a sekundárnych centier pre liečbu CMP (nemocnice liečiace intravenóznou trombolýzou + endovaskulárnou liečbou (ET) – 6). Cievna mozgová príhoda má rovnakú prioritu ako infarkt myokardu. Efektívnejší pracovný postup v nemocnici a prednemocničná triáž pacientov skrátili čas do zahájenia akútnej liečby CMP. Prenotifikácia CMP sa stala povinnou vo všetkých nemocniciach, podobne ako natívne CT a CT angiografia. U pacientov s podozrením na proximálnu oklúziu veľkej cievy (LVO) zostáva posádka záchrannej služby na CT pracovisku v primárnych centrách až do ukončenia CT angiografie. Ak sa potvrdí LVO, pacient je transportovaný do centra pre sekundárneho centra za účelom endovaskulárnej liečby tou istou posádkou záchrannej služby. Od roku 2019 všetky centrá pre endovaskulárnu liečbu zabezpečujú liečbu v systéme 24/7/365. Zavedenie kontroly kvality považujeme za jeden z najdôležitejších krokov v manažmente cievnej mozgovej príhody. V spolupráci s medzinárodnou iniciatívou Angels sme sa zamerali na edukáciu sestier a záchranných zdravotných služieb (ZZS) na Slovensku, realizovali sa školenia v prednemocničnom manažmente na národnej a regionálnej úrovni a implementovali sme monitorovanie kvality v prednemocničnej starostlivosti o pacientov s CMP zapojením poskytovateľov ZZS do programu EMS Angels Awards, ktorý je založený na zbere údajov a umožňuje skvalitnenie prednemocničnej starostlivosti o cievnu mozgovú príhodu. Výsledkom týchto aktivít je 25,2 % pacientov liečených IVT a 10,2 % endovaskulárnou liečbou a medián DNT 30 minút, vo všetkých 43 nemocniciach malo viac ako 75 % pacientov DNT < 60 minút a v 42 nemocniciach viac ako 50 % pacientov malo DNT < 45 minút; niektoré nemocnice dosiahli DNT < 20 minút. Počet pacientov skrínovaných na dysfágiu vzrástol z 26,4 % v roku 2019 na 85,9 % v roku 2020. Vo väčšine nemocníc bol podiel pacientov s ischemickou cievnou mozgovou príhodou prepustených s protidoštičkovou liečbou a v prípade fibrilácie predsiení s antikoagulačnou liečbou > 85 %. Diskusia Naše výsledky ukazujú, že je možné zmeniť manažment cievnej mozgovej príhody tak v jednej nemocnici, ako aj na národnej úrovni. Pre neustále zlepšovanie je potrebné pravidelné monitorovanie kvality; preto sú výsledky manažmentu nemocníc pravidelne raz ročne prezentované na národnej, aj na medzinárodnej úrovni. Súčasne sú zasielané aj riaditeľom nemocníc. Práve medializácia výsledkov starostlivosti o CMP prispela k zlepšeniu hlásnej povinnosti aj lepšiemu manažmentu v rámci jednotlivých nemocníc. Spolupráca s pacientskou organizáciou „Second for Life“ je pre kampaň „time is brain“ na Slovensku veľmi dôležitá. Iniciatíva Angels spolu s pacientskou organizáciou implementovali v krajine kampaň Fast Heroes podporovanú Svetovou organizáciou pre cievnu mozgovú príhodu (WSO), ktorej cieľom je zvýšiť povedomie detí o kľúčových symptómoch mozgovej príhody a viesť ich k tomu, aby sa o tieto poznatky podelili so svojimi príbuznými. Do prvého ročníka kampane Fast Heroes na Slovensku bolo zapísaných 143 škôl s viac ako 5 500 deťmi a zapojilo sa do nich 300 pedagógov. Výsledkom bolo, že 90 % rodičov získalo informáciu čo robiť, ak má niekto mozgovú príhodu. Záver Zmenou manažmentu cievnej mozgovej príhody za posledných päť rokov sme skrátili čas na liečbu akútnej cievnej mozgovej príhody a zlepšili podiel pacientov s akútnou liečbou a v tejto oblasti sme dosiahli a prekročili ciele Akčného plánu pre cievne mozgové príhody vypracovaného European Stroke Organisation na roky 2018 – 2030. Napriek tomu máme stále veľa nedostatkov v rehabilitácii po cievnej mozgovej príhode a ošetrovateľstve po cievnej mozgovej príhode, ktoré je potrebné riešiť.

Abstract

Úvod RES-Q platforma prošla poslední dobou řadou změn a vylepšení. Kromě zlepšení uživatelské přívětivosti RES-Q platformy jsem se zaměřili i na zvýšení rozsahu a jednoduchost sběru dat vzhledem k pokroku v léčbě cévní mozkové příhodě (CMP) i požadavkům partnerů. Metodologie V rámci RES-Q platformy byly odstraněny údaje pro pohlaví a další parametry. V seznamu pacientů byly přidány tlačítka pro odstranění a obnovení záznamu jednotlivých pacientů po CMP uživatelem. Vypracovali jsme nový formulář RES-Q 3.0, který byl diskutován s mnoha partnery jako je Cerebrovaskulární sekce ČNS, dále mezinárodní vědecká rada RES-Q, program certifikace nemocnic Světové organizace CMP (WSO), WSO/ESO Angels Awards, Mission Thrombectomy (MT2020+) z USA a také v rámci certifikace nemocnic v Jižní Africe. Formulář obsahuje povinné a nepovinné otázky, ale nebyl příliš dlouhý a složitý pro některé instituce ale současně poskytoval dostatek informací pro uživatele vyžadující sběr více informací (v současnosti dostupný již v 10 jazycích). Ve spolupráci s rehabilitačními experty byl realizován první formulář pro rehabilitaci po CMP v ČR. Původní projekt monitorování kvality sesterské péče po CMP (QASC) byl nahrazen novým formulářem FeSS (Fever-Sugar-Swallow) ve spolupráci s původními autory QASC (Monash University, Austrálie), Angels Initiative a vědeckými sestrami u nás i v zahraničí. Výsledky Byly omezeny informace, které se musí zadávat při vytvoření pacienta, protože už nebyly potřeba v tomto místě zadávat. V seznamu pacientů uživatel může sám odstraňovat zbytečné nebo chybné pacienty. Byl spuštěn formulář RES-Q 3.0, který nahrazuje dosavadní RES-Q formuláře (1.2, 2.0 a Comprehensive) a sjednocuje zadávání pro všechny země v RES-Q. Současně se zavedením nového formuláře byl vytvořen nový datový model pro další zpracování a export dat. Kromě toho byl také spuštěn nový formulář FeSS pro sběr detailních dat o sesterské péči po CMP. Na naší platformě byl také spuštěn pilotní projekt monitorování rehabilitace pacientů po CMP v České Republice. Závěr RES-Q zpřehlednil zadávání a přehled informací u pacientů. Data sbíraná v rámci RES-Q prošla také vývojem a vyústila ve 3 nové formuláře, které reagují na pokrok v léčbě a péči o pacienty během a po CMP.

Abstract

Úvod Registr RES-Q byl založen jako nástroj pro zlepšování kvality péče v zemích východní Evropy. Od svého založení se rozšířil do velké častí zemí na světě. Tato prezentace představí mezinárodní výsledky RES-Q. Metodologie Analýza dat RES-Q pomocí deskriptivních statistických metod za období 2017-2021 se zaměřením na hlavní indikátory kvality iktové péče Výsledky V květnu 2022 je RES-Q požíváno v 1829 nemocnicích ze 83 zemí na světě. Celkem bylo zahrnuto 488121 pacientů, z toho poslední měsíc 12788 pacientů. Za poslední měsíc přibylo 33 nových nemocnic. V Evropě jsou pacienti starší než v jiných částech světa. V zemím Středního východu a severní Afriky je více mužů než žen. Door-to-needle a door-to-groin time je kratší v Evropských zemích oproti zbytku světa. Závěr V kvalitě zdravotní péče existují významné rozdíly nejenom mezi nemocnicemi a zeměmi, ale i mezi kontinenty. Systematický sběr dat o kvalitě péče je zásadní pro její zlepšování, protože umožňuje benchmarking, identifikaci problémů a dokumentování jejich případného odstranění.

Abstract

Úvod: Validně sbíraná a správně analyzovaná data jsou klíčové komponenty kvalifikovaného rozhodnutí, ať již se jedná o oblast zdravotnictví, COVID-19 pandemii anebo klimatickou změnu. Zdravotnická data mohou v konečném důsledku zachránit tisíce lidských životů, zefektivnit lékařskou péči a ušetřit náklady. Metodologie: V rámci autorské pracovní skupiny byly prohledány veřejně dostupné zdroje informací, ze kterých můžeme čerpat data o výskytu a léčbě cévní mozkové příhody (CMP) v České republice (ČR). Výsledky Z dat týkající se péče o pacienty s CMP máme v ČR k dispozici následující data: 1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) – ročenky, registry: Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP), Národní registr hrazených zdravotnických služeb (NRHZS); 2. Indikátory výkonnosti a kvality iktových center; 3. Registry iktové péče (IKTA, SITS, RES-Q) a nově dostupná 4. Data zdravotních pojišťoven. V rámci analýzy dat UZIS byla provedena 1) validace kódování diagnózy CMP, 2) výpočet incidence CMP v ČR, 3) zhodnocení dopadů pandemie COVID-19 na management CMP v ČR. Analýzou dat zdravotních pojišťoven byla vyhodnocena 30-ti denní mortalita u pacientů s CMP (včetně diferenciace dle léčby - intravenózní trombolýza, mechanická trombektomie). Závěr V rámci ČR probíhá kontinuálně analýza velkých dat týkajících se CMP. Pro hodnocení kvality iktové péče v ČR máme k dispozici řadu zdrojů. Velmi dobře je pokryto reportování akutní léčby v iktových centrech, významně hůře pak epidemiologická data na úrovni celé ČR. Do budoucna doufáme, že syntézou dat z registru RES-Q, údajů od pojišťoven, ÚZIS a Indikátorů kvality bude možné získat komplexní obrázek o výskytu CMP v ČR a jejich léčbě. Kolegům věnujících svůj čas vkládání údajů do výše zmíněných databází patří velký dík.

Abstract

Úvod: Kvalita péče o pacienty s CMP je v České republice na vysoké úrovni v porovnání s ostatními zeměmi Evropy i světa. Cílem naší práce je zjistit, zda existují regionální rozdíly mezi jednotlivými kraji, případně jednotlivými iktovými centry v kvalitě péče o CMP vyjádřené například počtem pacientů léčených v iktových centrech, počtem podaných trombolýz, provedených trombektomií či mortalitou Metodika: Zdrojem dat jsou pravidelně publikované výsledky z registru RESQ, ročenky ÚZIS dostupné zatím jen do roku 2018, údaje Kanceláře zdravotních pojišťoven a data publikovaná CV sekcí ČNS ČLS JEP. Výsledky: Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v incidenci a mortalitě na CMP, dále například v primární centrovosti (tj. podílu pacientů s CMP hospitalizovaných v iktovém centru) a to v rozmezí od 49% až 98%. Také počet lůžek iktových center na 100 000 obyvatel je v jednotlivých krajích různý, dosahuje hodnot od 6,1 do 25,5. Rozdíly jsou významné také v počtu trombolýz a trombektomií na 100 000 obyvatel a řadě dalších ukazatelů. Závěr: Prokázali jsme regionální rozdíly v péči o pacienty s CMP, do budoucna je výzvou podrobná analýza zjištěných rozdílů, identifikace příčin s cílem srovnání šance pacientů s CMP z různých regionů na stejně kvalitní léčbu.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Úvod: Účinnost alteplázy pro léčbu akutního mozkového infarktu je limitovaná. Cílem vytvořené platformy pro translační výzkum Stroke Brno (https://www.strokebrno.com) je vývoj nového vysoce účinného trombolytika. Pro efektivní výběr vylepšených trombolytik je nutné vyvinout spolehlivé in vitro screeningové metody s vysokou průchodností. Ty umožňují testování velkého počtu kandidátů bez nutnosti časově i finančně náročných experimentů na animálních modelech. Předvýběrem kandidátů pro následné in vivo experimenty a klinické studie se výrazně zvyšuje šance na nalezení vhodného a vysoce účinného trombolytika. Metodika: Vyvinuli jsme soubor screeningových metod, kterými je možné charakterizovat nová kandidátní trombolytika fungující na principu aktivace plasminogenu. Tyto testy nám poskytují komplexní pohled na jednotlivé vlastnosti, které jsou klíčové pro celkovou efektivitu trombolytik. Zahrnují měření: (i) termostability; (ii) enzymatické aktivity; (iii) stimulace fibrinogenem a fibrinem; (iv) selektivity vůči fibrinu; (v) vazby na fibrin; a (vi) rezistence vůči inhibici. Všechny metody jsou založeny na snadné spektrofotometrické detekci fluorescence a využívají vysoké průchodnosti v mikrodestičkovém či kapilárním formátu. Výsledky: Výše zmíněné testy byly úspěšně aplikovány na všechna trombolytika vytvořená v rámci platformy Stroke Brno, konkrétně na upravené varianty alteplázy, ancestrální enzymy a zcela nově identifikovaná přirozeně se vyskytující trombolytika podobná altepláze a desmotepláze. Jeden z kandidátů vykázal výrazně vyšší selektivitu vůči fibrinu, rezistenci vůči inhibici a nižší vazbu na fibrin, vedoucí k lepšímu pronikání trombem. Toto vylepšené trombolytikum je nyní dále testováno v rámci in vivo studie. Závěr: Vyvinuli jsme in vitro testy umožňující komplexní charakterizaci a selekci nadějných trombolytických enzymů. Zavedená metodika bude nadále využita při vývoji upravených a nově identifikovaných kandidátů léčiv ischemické cévní mozkové příhody.

Abstract

Úvod Nová přímá antikoagulancia (DOAC) – gatrany a xabany jsou v současné době na prvním místě v sekundární prevenci kardioembolizační ischemické cévní mozkové příhody (CMP). Dabigatran je přímý inhibitor trombinu podávaný perorálně ve formě proléčiva dabigatran etexilátu. Ten je substrátem pro P-glykoprotein (kódován genem ABCB1) a následně je aktivován hepatálními a střevními karboxylesterázami (gen CES1) za vzniku aktivních metabolitů. Geneticky podmíněná interindividuální variabilita transportu a metabolismu dabigatranu může ovlivnit jeho plazmatickou koncentraci. Cíl Naše práce má za cíl ověřit vliv polymorfizmů genu CES1 (rs2244613) a ABCB1(rs4148738) na minimální plazmatickou hladinu dabigatranu u pacientů po ischemické CMP. Metodika Retrospektivní monocentrická analýza konsekutivních pacientů po iCMP/TIA indikovaných k terapii dabigatranem. Vyšetření jejich polymorfismů CES1 rs2244613 a ABCB1 rs4148738, kontrola hladin léčiva standardně po 12 hodinách od užití. Výsledky Analyzováno bylo celkem 355 pacientů, z toho 202 (56,9%) mužů, průměrný věk souboru 67,9 (SD 14,4) roků. Analýza CES1 byla provedena u všech pacientů, analýza ABCB1 jen u 303 recentních pacientů. Variantní genotyp CES1 byl přítomen u 144/355 (40,5%) pacientů. Minimální plazmatická koncentrace dabigatranu byla u pacientů s prokázaným polymorfismem významně nižší (80,13 μg/l vs 98,52 μg/l; P 0,012). Variantní genotyp ABCB1 byl přítomen u 216/303 (60,9%) pacientů. Výsledné rozdíly hladin nebyly staticky významné (79,96 vs 94,88 μg/l; P 0,09). Závěr U nosičů variantního genotypu CES1 rs2244613 jsem prokázali významně sníženou minimální plazmatickou koncentraci dabigatranu. Polymorfismus ABCB1 rs4148738 signifikantní vliv na hladinu léčiva v našem souboru nemá. Podle aktuálních doporučení je kontrola hladiny DOAC doporučena pouze při selhání terapie. Studium farmakogenetiky může přispět k prevenci komplikací při užívání dabigatranu.

Abstract

Úvod: Arteriální stenózy a aneuryzmata představují život ohrožující cévní patologie. Jejich vývoj je velmi individuální a obecně aplikovatelná léčba dosud nebyla uspokojivě rozvinuta. Kromě toho jejich chirurgické řešení je zatíženo vysokým rizikem. Z těchto důvodů by mohla cílená distribuce farmak výrazně zlepšit léčbu pacientů s těmito cévními patologiemi. Cílem práce bylo zjistit, zda 3D realistické modely arteriálních stenóz a aneuryzmat mohou sloužit pro predikci distribuce potenciálních nosičů léčiv. Metodika: Základem pro 3D modely byla data z CT snímků pacientů (stenóza v místě bifurkace vnitřní karotidy a aneuryzma střední mozkové tepny). Modely arteriální stenózy byly připraveny ze silikonu s využitím 3D tisku (technologie depozice taveniny) negativu lumenu této stenózy. Zatímco modely arteriálního aneuryzmatu byly vytištěny přímo prostřednictvím stereolitografie. Přesnost modelů byla vyhodnocena pomocí CT s následnou 3D rekonstrukcí a registrací získaných dat. Modely byly zapojeny do průtokového systému. Jako protékající medium byla využita směs glycerinu a vody napodobující chování krve. V modelech byla sledována agregace mikročástic - potenciálních nosičů léčiv v závislosti na charakteru proudění. Výsledky: Obě technologie tisku poskytly velmi přesné cévní modely v porovnání s výchozími CT daty: Střední vzdálenost mezi odpovídajícími částmi modelu stenózy činila 0,3 – 0,5 mm. Tento parametr se pro modely aneuryzmatu pohyboval v rozmezí 0,2 – 0,3 mm. Agregace mikročástic probíhala přednostně v oblastech s radikálně sníženou rychlostí průtoku tj. v bifurkaci cév ve stenóze a v koncové části výdutě aneuryzmatu. Závěr: 3D tisk může poskytnout velmi přesné cévní modely arteriálních stenóz a aneuryzmat. Tyto modely je možné využít pro predikci distribuce potenciálních nosičů léčiv. Výzkum byl podpořen projektem AZV NV19-04-00270.

Abstract

BACKGROUND False positive diagnoses of acute ischemic stroke can lead to unnecessary treatment with intravenous thrombolysis (IVT) in patients without stroke and false negatives lead to withdrawal of IVT in patients with a stroke. The purpose of this study was to define the yield of baseline Computed Tomogryphy perfusion (CTP) in diagnoses of false positive and negative cases with acute ischemic stroke. METHODS All consecutive patients with acute onset of neurological impairment within 24-hour window had CTP as part of routine scanning protocol. Study meets all STROBE criteria for cohort studies. The diagnostic value of CTP was calculated against both radiological and clinical diagnosis of stroke. CTP was positive in presence of core or penumbra on RAPID. Radiological diagnoses were established as acute infarction on follow up CT/Magnetic Resonance Imaging (MRI) or symptomatic occlusion on baseline CT angiography. Clinical diagnoses were discharge diagnoses of stroke. RESULTS Between Nov/2018-Nov/2019, of 585 patients with acute neurological deficit were scanned with multimodal CT imaging, 500 (85%) were included: 185(37%) had positive CTP, 153 (31%) radiological diagnoses of stroke, and 122 (24%) clinical diagnoses of stroke. When CTP was positive, all patients had a clinical/radiological diagnosis of stroke (positive predictive value and specificity 100%). When CTP was negative, 43% had the following stroke mimics: vertigo of non-vascular cause (23%), epilepsy (18%), orthostatic collapse with transient symptoms (12%), migraine (7%), metabolic causes (6%), amentia (6%), hypertensive encephalopathy (5%). Patients with negative CTP with stroke mimics were younger (6617vs. 7313) and with lower National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) (median 0; IQR 0-2 vs median 4; IQR 2-6) compared to patients with CTP negative stroke. CONCLUSIONs: Positive CTP is confirmative of stroke. Negative CTP should raise suspicion of stroke mimics, especially in younger patients with less severe stroke symptoms.

Abstract

Úvod Delirium je fenotypický syndrom, jehož detekce je v podmínkách intenzivní péče obtížná. V neurointenzivní péči se navíc symptomy deliria překrývají s příznaky primárního postižení mozku a jeho diagnostika je komplikováná, např. u pacientů s fatickou poruchou, či poruchou vědomí. Existují však validované testy s vysokou predikční hodnotou, které můžeme k systematické monitoraci výskytu deliria využít. Doporučení The Society of Critical Care Medicine’s guidelines for Pain Agitation and Delirium (Barr et al., 2013) doporučuje rutinní monitoraci přítomnosti deliria u dospělých kriticky nemocných pacientů pomocí the Confusion Assessment Method for the ICU (CAM-ICU) (Ely et al., 2001) nebo Intensive Care Delirium Screening Checklist (ICDSC) (Bergeron et al. 2001). Tyto screeningové testy však byly validovány převážně na populaci pacientů léčených na koronárních, chirurgických a interních JIP, spíše než u nemocných s primárním postižením mozku (mozkové ikty a úrazy) (Patel et al., 2018). Cíl Cílem projektu byla validace české verze dotazníku Intensive Care Delirium Screening Checklist (ICDSC) (Bergeron et al. 2001) a porovnání jeho senzitivity, specificity, pozitivní a negativní predikční hodnoty s již validovanou českou verzí testu the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU) (Mitášová et al., 2010) u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Metodika Do studie bylo zahrnuto 71 jedinců, kteří splnili vstupní kritéria (první vyšetření do 24 hodin od příjmu na monitorované lůžko pro cévní mozkovou příhodu a SOFA ≥ 1). U pacientů probíhalo denní screeningové vyšetření pomocí dotazníků CAM-ICU a ICDSC a jejich porovnání s expertním hodnocením přítomnosti deliria na základě kritérií DSM-5 jako zlatým standardem. Výsledky Ze 71 zařazených a vyhodnocených pacientů se delirium dle expertního hodnocení, rozvinulo u 23 jedinců (32,4 %). Ze screeningových vyšetření vykazoval dotazník ICDSC vyšší senzitivitu (88,6%), podobnou specificitu (97,7%) pozitivní predikční hodnotu 0,92 a negativní predikční hodnotu 0,97 v porovnání s CAM-ICU (senzitivita 77,3 %, specificita 99,0%, pozitivní predikční hodnota 0,96, negativní predikční hodnota 0,94). Závěr Delirium predikuje vyšší morbiditu a mortalitu a je často signálem neléčené extracerebrální poruchy či onemocnění, jako je sepse, metabolická porucha, farmakologické vlivy v kombinaci s vlivem imobilizace. Proto je monitorace deliria v podmínkách neurointenzivní péče důležitou součástí léčby pacientů a zlepšení jejich prognózy. U pacientů s neurologickým deficitem se ICDSC jeví jako vhodnější screeningový nástroj vzhledem k menší nutnosti verbální komunikace a spolupráce pacienta, která může být u pacientů s neurologickým postižením problematická. Na druhou stranu si vyžaduje větší spolupráci se sesterským personálem. Jedná se ale pouze o předběžné výsledky na malém počtu pacientů. Projekt byl podpořen Interní grantovou agenturou Masarykovy univerzity.

Poster ke stažení

Abstract

Úvod Disekce karotidy je častou příčinou ischemického iktu u mladých dospělých. Ultrazvukové vyšetření karotid je jednoduché, rychlé a bezpečné. Nicméně ultrazvukové vyšetření nemusí spolehlivě zachytit především kraniálněji uložené disekce karotidy, byť mohou být hemodynamicky významné. Metodika Retrospektivní analýza souboru šesti pacientů s diagnózou disekce vnitřní karotidy od počátku roku 2017 u kterého byla provedena CT angiografie mozková, ultrazvukové vyšetření extrakraniálních, intrakraniálních tepen a oftalmických arterií. Na oftalmické arterii byl posuzován směr toku a mezistranová diference maximálních průtokových rychlostí. Výsledky Z šesti pacientů s disekcí vnitřní karotidy byli čtyři pacienti s významnou stenózou nad 70 % (tři pacienti s filiformní stenózou a jeden s 80%). U tří pacientů s významnou stenózou karotidy byla sonograficky ovlivněna oftalmická cirkulace. Retrográdní cirkulace oftalmických tepen byla přítomna u dvou pacientů, u jednoho pacienta bylo na straně disekce zjištěno významné zpomalení průtoku (pod 50 % druhostranné průtokové rychlosti). U dvou pacientů byly změny oftalmické cirkulace jedinou ultrazvukovou známkou významné stenózy karotidy při disekci. Závěr Změny v oftalmické cirkulaci mohou být jedinou ultrazvukovou známkou hemodynamicky významné disekce vnitřní karotidy. Na zvážení je ultrazvukové vyšetření oftalmické cirkulace při klinické suspekci na disekci karotidy.

Abstract

Úvod: Stafylokináza je snadno dostupný bakteriální protein, který za pomoci jiného aktivního plasminu aktivuje plasminogen pouze v přítomnosti fibrinu. Jako trombolytikum zatím není v klinickém použití. Jedním z důvodů jsou obavy o imunitní odpověď, druhým je tradiční použití alteplázy, jediného schváleného trombolytika pro léčbu ischemické cévní mozkové příhody. Pomocí pouhých tří mutací se dá imunogenicita stafylokinázy snížit dvěstěkrát a její klinická efektivita a bezpečnost nejsou horší než u alteplázy. Efektivita specifické aktivace plasminogenu na fibrinu se dá zlepšit o více než tři řády zlepšováním vazby stafylokinázy. Metodika: Strukturní model stafylokinázy v komplexu s plasminy jsme využili k výpočetnímu modelování mutantů. Využili jsme webový nástroj AffiLib, který umožnuje návrh mutací pro zlepšení vazby dvou proteinů, a ohodnotili jsme vliv navržených mutací na stabilitu proteinu. Proteiny jsme vyprodukovali v E. coli, purifikovali a testovali jejich rychlost aktivace plasminogenu pomocí fluorogenního substrátu, vazbu na fibrin povrchovou plasmonovou resonancí a fibrinolýzu pomocí fibrinové misky. Výsledky: Pomocí výpočetního modelování jsme navrhli mutantní stafylokinázu, která silněji a selektivněji váže aktivní plasmin, rychleji aktivuje plasminogen a pomocí něj lépe rozkládá fibrin. Diskutujeme vlastnosti čtyř námi vyprodukovaných mutantů: sílu jejich vazby na plasminogen a plasmin, selektivitu vazby k plasminu, rychlost aktivace plasminogenu a rychlost fibrinolýzy. Závěr: V dalším výzkumu budeme produkovat další mutanty pomocí metody AffiLib a použijeme strategie ribozomálního displeje a strojového učení, kterými chceme efektivitu stafylokinázy dále zlepšovat.

Poster ke stažení

Abstract

Úvod: Poruchy motoriky a s ní související poruchy chůze v důsledku ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) limitují pacienty v běžných denních aktivitách. Rehabilitace vycházející z principů motorického učení a vedená v dostatečné intenzitě podporuje zejména na podkladě endogenní neuroplasticity motorickou obnovu u pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě. Otázkou je, v jakých aspektech a za jakých okolností dochází k pohybovému zlepšení pacientů s hemiparatickou chůzí. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit, zda dochází ke zlepšení nezávislosti a rychlosti chůze u pacientů v časném stádiu iCMP po intenzivní rehabilitaci a zda je zlepšení ovlivněno počáteční mírou nezávislosti chůze. Metodika: Do pilotní analýzy prospektivní studie GAITFAST registrované na ClinicalTrials.gov (NCT04824482) byli zahrnuti konsekutivní pacienti s akutní iCMP v přední cirkulaci, kteří byli rozdělení do dvou skupin: na soběstačné (SCH) a nesoběstačné v chůzi (NCH). Všichni absolvovali intenzivní rehabilitaci v rozsahu dvou individuálních fyzioterapií terapií dvakrát denně včetně asistovaného tréninku chůze v rozsahu 14 ± 5 dní a dvě klinické kontroly: před zahájením a po ukončení rehabilitace. Kontroly zahrnovaly vyšetření nezávislosti chůze (FAC), rychlosti chůze (v) a senzomotorické vyšetření paretické dolní končetiny (FMA-PDK). Data byla zpracována statistickými neparametrickými testy s hladinou signifikace p≤0,05. Výsledky: Sledovaný soubor zahrnoval celkem 27 pacientů. Z nichž ve skupině SCH bylo 11 pacientů (5 mužů, průměrný věk 62 ± 9 let) a ve skupině NCH 16 pacientů (8 mužů, ve věku 72 ± 8,4 let). V NCH skupině došlo k signifikantnímu zlepšení v rychlosti chůze (v1 = 0,75 ± 0,28 m/s; v2 = 0,89 ± 0,28 m/s; p<0,05), senzomotoriky paratické dolní končetiny (FMA-PDK1 = 23 ± 5; FMA-PDK2= 26 ± 4; p<0,05) a samostatnosti chůze, zatímco u skupiny SCH se rychlost chůze nezměnila signifikantně (v1 = 0,95 ± 0,23 m/s; v2 = 1,14 ± 0,31 m/s; p>0,05), ale senzomotorika paratické dolní končetiny ano (FMA-PDK1 = 28 ± 3; FMA-PDK2= 30 ± 2; p<0,05). Mezi skupinami byl nalezen rozdíl v parametru rychlost chůze a nezávislost chůze před rehabilitací (p≤0,05), a v pohybové koordinaci před i po rehabilitaci (p≤0,05). Všichni pacienti (NCH i SCH) byli po dvoutýdenní rehabilitaci schopni samostatné chůze. Závěr: Významné zlepšení v testovaných parametrech chůze po intenzivní rehabilitaci zahrnující i asistovanou terapii chůze bylo patrné zejména u pacientů, kteří byli v době zahájení rehabilitace nesoběstační v chůzi. Již dříve bylo prokázáno, že rychlost chůze reflektuje soběstačnost chůze zejména u pacientů, kteří potřebují pro chůzi určitou míru dopomoci. Aspektem motorických poruch po prodělané cévní mozkové příhodě je pomalejší chůze zpravidla důsledkem nedostatečné stabilizace paretické dolní končetiny v průběhu stojné fáze chůze. Tato souvisí zejména se svalovou slabostí, spasticitou a poruchami senzoriky. Z našich pilotních výsledků vyplývá, že signifikantnějšího zlepšení rychlosti chůze a souvisejících parametrů dosáhla skupina pacientů s výraznějším deficitem v chůzi na počátku rehabilitace.

Abstract

Úvod: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace po CMP. Cíl: Hodnocení aditivního efektu robotické rehabilitace chůze v lokomatu v subakutním stádiu CMP (< 6 týdnů) na funkční parametry chůze. Metody: Randomizovaná intervenční otevřená studie (1:1) byla zahájena 1.6.2020. Konvenční rehabilitací (fyzio-, ergo- a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny pacientů: 60 min denně, 5x týdně, celkem 15x. Pacienti ve skupině lokomat absolvují navíc terapii v Lokomatu Pro FreeD 20-50 min, 5x týdně, celkem 15x (protokol studie publikován v ČSNN v č.4/2021). Primárním sledovaným parametrem je tzv. funkční kategorie chůze (FAC) po 3 měsících, sekundární parametry zahrnují 10 Meter Walk Test (10MWT) a sarkopenický index po 3 měsících. Výsledky: V období od 1.6.2020 do 30.5. 2021 bylo skrínováno 80 pacientů, 24 (38 % žen) splnilo vstupní kritéria (10 lokomat a 14 konvenční rehabilitace, medián doby od CMP do randomizace byl 12 dní, [interkvartilová odchylka/IQR=6]). Medián věku byl 66,5 let (IQR=16), výchozího FAC=1,5 (IQR=3), výchozího mRS=4 (IQR=1), výchozího 10MWT=13,3 s (IQR=11,5). MRI potvrdilo supratentoriální CMP u 54 % a infratentoriální u 46 % pacientů. Pilotní výsledky byly hodnoceny u 16 pacientů s kompletním 3-měsíčním sledováním (lokomat vs. konvenční): medián 3měsíční FAC=4 (IQR=1) vs. FAC=4 (IQR=2), p=1,00; medián 3měsíčního 10MWT byl 10,1 s (IQR=23,3) vs. 11,0 s (IQR=14,4), p =1,00; medián sarkopenického indexu byl 8,1 kg/m2 (IQR=0,7) vs. 7,6 kg/m2 (IQR=0,9), p=0,286. Závěr: Interim analýza neprokázala statisticky významné rozdíly v 3-měsíční hodnotě FAC, 10MWT a sarkopenickém indexu mezi skupinou s aditivní terapií v lokomatu vs. u pacientů léčených konvenční terapií. Podpořeno projektem MZČR – Fakultní nemocnice Ostrava RVO – FNOs/2020.

Abstract

Cévní mozková příhoda v dětském věku se vyskytuje vzácně, přesto patří mezi deset nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a rozvoje trvalého neurologického deficitu. Etiologie se v dětském věku značně liší, v akutní péči je v určitých situacích ke zvážení aplikovat obdobné léčebné postupy jako u dospělých, včetně rekanalizačních technik. Cílem našeho projetku byla analýza dat dětských pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) a hodnocení získaných údajů ve vztahu k možnostem využití rekanalizační terapie v dětském věku. Jednalo se o monocentrickou retrospektivní studii, zavzato bylo 54 pacientů. Hodnocené parametry byly mimo jiné zobrazení CNS v časovém okně, časová prodleva od prvních symptomů ke stanovení diagnózy, vstupní pedNIHSS, etiologie. V souboru bylo 33 chlapců, průměrný věk 7,1 roku; akutní zobrazení do 6ti hodin proběhlo u 14ti (9-krát nález fyziologický). Nejčastější etiologií byla vaskulopatie (66%), kardiologická příčina byla zjištěna u 6. Diagnóza iCMP byla stanovena u 23 s časovou prodlevou nad 24 hod.. Trombolýza proběhla u 6ti pacientů, u tří mechanická trombektomie. U všech bez komplikací. Nejčastější příčina iCMP byla vaskulopatie, která pro kolísavý a postupný průběh vedla často k prodlevě ve stanovení diagnózy. Procento pacientů s kardioembolizací bylo nízké, přestože právě v této skupině lze očekávat největší efekt hyperakutní terapie.

Abstract

Zajímavé, sporné a zavádějící nálezy z oblasti neurosonologie.

Abstract

Migréna je časté neurologické onemocnění, charakteristické recidivujícími atakami bolestí hlavy. 20 % migrény představuje migréna s aurou. Právě aura u migrény může být diferenciálně diagnosticky důležitá v rozlišení tzv. stroke mimics. Specifickou problematiku představuje vzácná varianta migrény – familiární hemiplegická migréna. Diagnostika v případě prvního kontaktu může být svízelná. Migréna s aurou je onemocněním, u nějž je dle dostupných zdrojů 1,4x vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění mj. CMP, u migrény bez aury je toto riziko 1,16x vyšší. Riziko ischemického iktu je podmíněno jednak zvýšenou frekvencí výskytu kardiální patologie vedoucí k embolizační CMP např. foramen ovale patens či fibrilaci síní, jednak vlastní vaskulární patologií pozorovanou u migrény a náchylností k disekci krční tepny. Biologická léčba migrény je nyní již dominantní léčebnou modalitou užívanou v terapii frekventní migrény s velmi dobrými výsledky. Registrační studie a klinické zkušenosti s touto léčbou nezaznamenávají zvýšení výskyt kardiovaskulárních nežádoucích účinků ve srovnání s konvenční profylaktickou léčbou, u mnohých pacientů může spíše představovat benefit vzhledem k vysoké specifičnosti, účinnosti a bezpečnosti.

Abstract

ÚVOD Automatické software ( Rapid, Brainomix) pro hodnocení CTP jsou používány v indikace mechanické rekanalizace mezi 6-24 h. V současné době se zkoumá tzv. marná reperfúze, kdy přes úspěšnou rekanalizaci nedojde ke zlepšení klinického stavu. Cílem retrospektivní pilotní studie bylo najít prediktivní hodnotu vstupního CTP ( Core , rCBF <30% ) pro výsledný neúspěšný klinický stav hodnocený modifikovanou Rankinovou škálou ( 4-6) po 3 měsících. Materiál a metodika Do studie byli zařazeni pacienti s mechanickou rekanalizací ACM a perfúzním CT při přijetí ( Brainomix). Byla hodnocena demografická a anamnestická a klinická data, procento rekanalizací. Byla zjištěna shoda mezi vstupním nativní CT ( nCT) a kontrolním CT po 24 h, vstupním CTP a kontrolním CT. Dále asociace mezi vstupním CT, vstupním CTP a kontrolním CT a výsledným klinickým stavem. Výsledky Mechanickou rekanalizaci prodělalo 21 pacientů, 10 mužů ( 48 %), 14 hypertoniků ( 66 %), 5 diabetiků ( 24 %), 4 kuřáci ( 19 %). Premorbidní mRS bylo 1, 3 měsíční mRS bylo 4.Vstupní NIHSS bylo 15, 7 denní 11. 11 (52 %) pacientů dostalo systémovou trombolýzu. U 19(90%) pacientů byla úspěšná mechanická rekanalizace (TICI 2b,3). Byla vysoká korelace mezi objemem ischemie na vstupním CTP a kontrolním CT, ICC 0,72; CI 0,43-0,88. Byla zjištěna signifikantně významná asociace mezi vstupním CTP a mRS po 3 měsících, koeficient determinace R2/R2 adjust. 0,349/0,314 ( p=0,005) s objemem ischemie 60 ml odpovídající Rankin 4. U vstupního CT byla korelace nesignifikantní R2/R2 ( p=0,176) Závěr Velikosti ischemie na vstupním CTP vysoce koreluje s velikostí ischemie na kontrolním CT a objem vstupní ischemie nad 60 ml na CTP je asociován se špatným klinickým výsledkem.

Abstract

Úvod: Doporučení rekanalizační léčby okluze extrakraniálního úseku vnitřní krkavice (eICA) stojí mimo hlavní pozornost postupů léčby akutního iktu. Výsledky invazivní rekanalizační léčby, endovaskulární i chirurgické, ukazují vyšší benefit než léčba trombolytická. Dostatečná korová neuronální aktivita a prevence intraoperační ischemie v obraze somatosenzorických evokovaných potenciálů (SEP) n.medianus může zvýšit bezpečnost rekanalizace. Cíl práce: Zhodnocení klinického výsledků urgentní chirurgické rekanalizace eICA s předoperační a intraoperační monitorací SEP n.medianus. Materiál a metodika: Prospektivní monocentrická studie v 5/2015-6/2020 ischemická CMP s jednostrannou akutní okluzí eICA bez kontraindikací k rekanalizační terapii, premorbidní funkční stav dle modifikované Rankinovy škály (mRS ≤ 2). Sledovanými parametry: předoperační amplituda skalpových SEP n.M ipsilaterálně (SEP-amp) a mezistranový poměr (SEP-ratio) a intraoperační změna amplitudy SEP. Klinickým výstupem byl 3měsíční funkční stav dle mRS. Výsledky: Soubor: 33 pacientů, v průměrném věku 70,4 ± 8,9 let, z toho 30 mužů (90,1%). Vstupní klinický nález dle National Institute of Health Stroke Scale (NIHSS) byl: medián = 6.0, interquartile ratio (IQR) (2.0-12.0). Předoperačně abnormální SEP-amp (< 0,8 uV) byla v 5 (15,1%), SEP-ratio (< 0,5) u 4 (12,1%). Predikce nepříznivého outcome (mRS 3-6) na základě SEP-amp a SEP-ratio byla 92,6%, resp. 100%, příznivého outcome (mRS 0-2) byla 50%, resp. 92,6%. Intraoperační významný pokles SEP-amp nastal u 6 (18,2%). K restituci amplitudy SEP po intervenci došlo u 5 (15,2%). Intraluminální shunt byl zaveden u 2 (6,1%). Úspěšná rekanalizace eICA byla u 31 (93,9%). Příznivý 3-měsíční funkční outcome (mRS 0-2) dosáhlo 28 (84,8%) pacientů, těžce invalidizováni (mRS 4 a 5) zůstali celkem 2 (6,1%), zemřeli 3 (9,1%). Závěry: Predikce klinického outcome urgentní rekanalizace eICA na základě SEP je vysoce spolehlivá. Intervence na základě intraoperačních významných změn SEP vedoucí k restituci amplitudy SEP předchází k rozvoji intraoperační ischemie. Díky intraoperační monitoraci pravděpodobně dochází k pozitivnímu ovlivnění outcome. Podpora bezpečnosti urgentní rekanalizace eICA multicentrickou studií důležitá.

Abstract

Background: Distal aneurysms of cerebellar arteries are very rare. The authors report their case series of distal aneurysms of the cerebellar arteries solved successfully by microsurgery or by endovascular treatment (Table 1) (2) Materials and Methods: Between January 2010 and March 2020, 346 aneurysms were treated in our institution. Eleven aneurysms in seven patients were located on distal cerebellar arteries and, in three patients, the aneurysms were combined with arteriovenous malformations. There were four women and three men, ranging from 50 to 72 years of age. Five patients presented with different grades of subarachnoid hemorrhage or intraventricular bleeding, and two patients were diagnosed because of headache. Aneurysm location was the posterior inferior cerebellar artery in six cases, the superior cerebellar artery in three cases, and the anterior inferior cerebellar artery in 2 cases. One patient had three aneurysms, and two patients had two aneurysms. (3) Results: Nine aneurysms were treated by microsurgery trapping or clipping and, in two patients, the associated arteriovenous malformation (AVM) was resected. Two aneurysms were treated by endovascular coiling, and one associated AVM was successfully embolized. Clinical follow-up was a mean of 11.5 months (range, 3–45 months). (4) Conclusion: The authors present their experience with the treatment of 11 peripheral aneurysms on distal branches of the cerebellar circulation in seven patients which were excluded from circulation by microsurgery or endovascular treatment. In three patients, the associated AVM was treated (two with microsurgery, one with embolization).

Abstract

Background and Purpose: With all the gains that have been achieved with endovascular mechanical thrombectomy revascularization and intravenous thrombolysis logistics since 2015, there is still a subgroup of patients with salvageable brain tissue for whom persistent emergent large vessel occlusion portends a catastrophic outcome. Our study aimed to test the safety and efficacy of emergent microsurgical intervention in acute ischemic stroke patients with symptomatic middle cerebral artery occlusion after failure of mechanical thrombectomy. Methods: A prospective bi-center cohort study was conducted. Acute ischemic stroke patients with middle cerebral artery occlusion with failure to reach recanalization at Center 1 were randomly allocated to the microsurgical intervention group (MSIG) or Control group 1 (CG1). All similar patients at Center 2 were included in the Control group 2 (CG2) with no surgical intervention. Microsurgical embolectomy and/or extracranial-intracranial bypass was performed in all MSIG patients at Center 1. Results: A total of 47 patients were enrolled in the study: 22 at Center 1 (12 allocated to the MSIG and 10 to the CG1) and 25 patients at Center 2 (CG2). MSIG group patients showed a better clinical outcome on day 90 after stroke, where modified Rankin Scale of 0–2 was reached in 58.3% compared with10.0% of patients in the CG1 and to 12.0% in the CG2. Conclusion: This study demonstrated the potential for existing microsurgical techniques to provide good outcomes in 58% of surgically treated patients as a third-tier option.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Mikrochirugické ošetření aneurysmat má dle dostupných studií trvalejší efekt ve srovnání s endovaskulárním ošetřením. Nevýhodou je však vyšší periprocedurální morbidita, která tak favorizuje na některých pracovištích endovaskulární techniky. Snížení peroperační morbidity je tak zásadním krokem k dalšímu mikrochirurgickému ošetřování výdutí. V prvé řadě je kladen důraz na zdokonalování vlastní mikrochirurgické techniky, kterou lze potencovat novými kvalitnějšími preparačními nástroji a mikroskopy nových generací, které mají vynikající rozlišovací schopnost i světelnost. Dále je k dispozici i celá řada pomocných metod, které mohou zvýšit bezpečnost ošetření. Jsou to metody, kterými ověřujeme patenci cév a vyřazení aneurysmatu, dále metody, kterými monitorujeme funkčnost mozkové tkáně a dále možné způsoby jak systémově redukovat průtok krve. Patenci aferentních a eferentních tepen a vyřazení aneurysmatu z cirkulace lze potvrdit několika způsoby; orientační metodou, ale v praxi zcela zásadní, je využítí Dopplerografie. Přiložením jemné 20MHz sondy získáme okamžitou informaci o patenci cévy a můžeme tak briskně reagovat. K podrobnější informaci stran průtoku krve slouží flowmetr, který však vyžaduje důkladnější preparaci měřených tepen a o něco více času k získání informace. Třetí hojně využívanou metodou je nitrožilně aplikovaná fluorescenční látka (ICG), která je dobře viditelná ve speciálním modu mikroskopu. Touto metodou lze zjistit patenci cév a to i drobných perforátorů, které mohou být obtížněji měřitelné Dopplerem. Lze též velmi dobře identifikovat plnění aneurysmatu. Nevýhodou je latence v řádu několika minut. V případě uzávěru některých perforátorů či ischémii v povodi MCA lze získat rychlou zpětnou vazbu pomocí elelektrofyziologického monitoring (SSEP, MEP), kterým lze ověřit funkčnost kortiskospinální dráhy a motorické či somatosensorické kůry. Pokles v somatosensorických evokovaných potenciálech (SSEP) může avizovat možnou ischémii v povodí MCA. Poruchu vodivosti kortikospinální dráhy lze zjistit vymizením motorických evokovaných potenciálů (MEP). Další možností je ovlivnění mozkové cirkulace redukcí srdečního výdeje. Toho lze dosáhnout podáním dostatečné nitrožilní dávky adenosinu, kterou lze ze navodit přechodnou srdeční zástavu k akutními ošetření nenadálé ruptury či tzv rapid ventricular pacing, který z praktického hlediska dosahuje stejného, avšak vyžaduje speciální předoperační katetrizaci.

Abstract

Úvod: Bezpečnost a účinnost intravenózní trombolýzy (IVT) je dobře prozkoumána u iktů v přední cirkulaci (ACS), ale doposud nejasná v případě iktů ze zadní cirkulace (PCS). Cílem práce bylo zhodnotit výskyt parenchymových hematomů (PH) a 3měsíční klinický výsledek po IVT u pacientů s PCS a ACS. Metodika: V observační, kohortové multicentrické studii jsme analyzovali data pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou léčených IVT, prospektivně shromážděná v registru SITS v České republice v letech 2004–2018. Výsledky: Z 10211 pacientů mělo 1166 (11,4 %) PCS a 9045 (88,6 %) ACS. PH byla méně častá u pacientů s PCS oproti pacientům s ACS: 3,6 vs. 5,9 %, poměr šancí (OR) = 0,594 v celém souboru, 4,4 vs. 7,8 %, OR = 0,543 u pacientů s okluzí velké tepny (LVO) a 2,2 vs. 4,7 %, OR = 0,463 v podskupině pacientů bez LVO. Po 3 měsících dosáhli pacienti s PCS oproti ACS častěji výborného klinického výsledku (modifikovaná Rankinova škála [mRS] 0–1: 55,5 vs. 47,6 %, OR = 1,371 v celém souboru a 49,2 vs. 37,6 %, OR = 1,307 v podskupině pacientů s LVO), dobrého klinického výsledku (mRS 0–2: 69,9 vs. 62,8 %, OR = 1,377 v celém souboru a 64,5 vs. 50,5 %, OR = 1,279 v podskupině pacientů s LVO) a měli nižší mortalitu (12,4 vs. 16,6 %, OR = 0,716 v celém souboru a 18,4 vs. 25,5 %, OR = 0,723 v podskupině pacientů s LVO) (ve všech případech P < 0,05). Závěr: Rozsáhlá analýza srovnávající pacienty s PCS versus ACS prokázala u PCS nižší riziko PH, a to jak u pacientů s LVO, tak bez LVO, a častější vynikající a dobrý klinický výsledek a nižší mortalitu 3 měsíce po IVT u pacientů s LVO.

Abstract

Endovaskulárna liečba akútnej ischemickej cievnej mozgovej príhody sa v posledných rokoch stala súčasťou štandardnej starostlivosti o vybraných pacientov na základe výsledkov niekoľkých randomizovaných klinických štúdií, ktoré preukázali jasnú účinnosť mechanickej trombektómie s alebo bez predchádzajúcej intravenóznej trombolýzy. Očakáva sa nárast liečených pacientov a preto je to dôležité byť oboznámený s potenciálnymi komplikáciami, jednak s možnosťami im predchádzať ale aj postmi pri ich manažmente na zabezpečenie dobrého výsledku. Komplikácie môžu byť rozdelené do 2 skupín: intrakraniálne a extrakraniálne. Extrakraniálne komplikácie vznikajú najmä v dôsledku ťažkostí s prístupom. Intrakraniálne komplikácie môžu byť hemoragické alebo ischemické. Patria sem ruptúra tepny a tým spojené symptomatické intrakraniálne krvácanie a subarachnoidálne krvácanie alebo embolizácia v rámci toho istého alebo nového cievneho teritória. Cieľom prednášky je priniesť prehľad najčastejších komplikácií spojených s mechanickou trombektómiou doplnený retrospektívnou analýzou komplikácií endovaskulárnej pacientov liečených v období od 01.01.2021 do 31.12.2021.

Abstract

Úvod Navzdory technickému úspěchu a včasnému provedení mechanické trombektomie (MT) pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (CMP) nedosahují všichni léčení pacienti dobrého klinického výsledku. Na výsledek mohou mít vliv různé faktory. V našem příspěvku jsme se zaměřili na vyhodnocení možného vlivu věku a pohlaví na klinický výsledek. Metodika Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti s CMP léčeni MT ve dvou centrech v letech 2010 až 2018. Klinický výsledek po 3 měsících byl hodnocen pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS) se skóre 0-2 pro dobrý výsledek. Rekanalizace byla hodnocena pomocí stupnice Trombolysis in Cerebral Infarction (TICI). Zařazení pacienti byli porovnáni podle pohlaví a definovaných věkových podskupin: 18-50, 50-65, 65-80 a 80-90 let. Výsledky Celkem bylo do analýzy zahrnuto 1215 pacientů (607 mužů, průměrný věk 71±12 let). Celkově byl zjištěn rozdíl mezi pohlavími u mRS 0-2 po 3 měsících (bez statistické významnosti, nicméně hraničně, 49,9 % vs. 44,9 %; p=0,08), včetně věkově definovaných podskupin. Více žen zemřelo do 3 měsíců (29 vs. 25 %; p=0,056), byly však starší než muži (74 vs. 69 let, p <0,00001), byl přítomen častěji diabetes (31,4 vs. 25,9 %, p<0,032) a arteriální hypertenze (81,3 vs. 73,6 %, p<0,002). Nebyl nalezen žádný rozdíl v technických výsledcích MT mezi všemi porovnávanými podskupinami pacientů. Závěr U pacientů s akutní CMP včetně definovaných věkových podskupin nebyl zjištěn statisticky významný vliv pohlaví na klinický výsledek po MT. Vyšší úmrtnost u žen může souviset s vyšším věkem a častějším výskytem komorbidit. Práce byla podpořena grantem KZ a.s.- IGA-KZ-2021-1-15 a IGA UPOL_013_2022.

Abstract

Úvod: V manažmente akútnej fázy ischemickej cievnej mozgovej príhody pri uzávere veľkej tepny má použitie mechanickej trombektómie preukázanú účinnosť aj bezpečnosť. Údaje z reálnej praxe, týkajúce sa pacientov nad 80 rokov, sú však nedostatočné. Oktageriáni sú málo zastúpení vo veľkých štúdiách, v ktorých sa udáva podobná miera reperfúzii aj symptomatických intrakraniálnych krvácaní v porovnaní s mladšími pacientmi. Našim cieľom bolo zhodnotiť faktory, ktoré ovplyvňujú efekt endovaskulárnej liečby a selekciu pacientov v tejto vekovej skupine. Metodika: Spracúvame rozšírený súbor 110 pacientov vo veku 80 a viac rokov, liečených endovaskulárne v akútnom štádiu ischemickej CMP vo FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici, v období od januára 2019 do apríla 2022. Hodnotíme vstupné a výstupné klinické parametre, NIHSS, mRS, mieru rekanalizácie (TICI), čas od vzniku príznakov do rekanalizácie, stav arteriálneho riečiska a vplyv týchto faktorov na úspech rekanalizácie a funkčný stav vybraných pacientov po 90 dňoch. Záver: Aj keď pacienti nad 80 rokov majú vyššiu mortalitu a menej častý priaznivý výsledný stav v porovnaní s mladšími, vek nie je kontraindikáciou mechanickej trombektómie pri ischemickej CMP. U starších pacientov musíme s väčším dôrazom dbať na to, aby zvýšené riziko nežiaducich účinkov bolo vyvážené benefitom endovaskulárnej liečby.

Abstract

Úvod: Udržanie stabilného normálneho prietoku krvi mozgom je závislé od vaskulárnej rezistencie podliehajúcej autoregulačným mechanizmom na základe aktuálnych metabolických požiadaviek. Stav tejto autoregulácie odráža cerebrovaskulárna rezervná kapacita. Cieľ: Zhodnotenie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity u pacientov po endovaskulárnej liečbe pre akútnu cievnu mozgovú príhodu v dôsledku uzáveru veľkej artérie v prednej mozgovej cirkulácii a jej vplyv na výsledný funkčný stav. Metódy: Prospektívny konsekutívny zber dát pacientov s uzáverom veľkej tepny v prednej mozgovej cirkulácii po endovaskulárnej liečbe do 24 hodín, s alebo bez podania systémovej trombolýzy. V intervale do 24 hodín od ukončenia endovaskulárnej liečby vyhodnotiť prietok krvi arteriou cerebri media transkraniálnym dopplerom za bazálnych podmienok a po intravenóznom podaní acetazolamidu. Na základe nameraných parametrov zhodnotiť cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu a jej vplyv na výsledný funkčný stav. Výsledky: Štyria pacienti absolvovali meranie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity s priemerným vekom 74 rokov, 3 muži, jedna žena. Medián dosiahnutia rekanalizácie od vzniku symptómov ischemickej akútnej cievnej mozgovej príhody bol 470,5 minút. Všetci pacienti dosiahli úspešnú rekanalizáciu TICI 2b-3. Traja mali podanú systémovú trombolýzu. Medián NIHSS pri prijatí bol 15 bodov. Priemerné zvýšenie rýchlosti meranej transkraniálnym dopplerom v arteria cerebri media na postihnutej strane bolo 14,1 ± 4,6 % po podaní 1 gramu acetazolamidu intravenózne. Traja pacienti mali zníženú cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu na postihnutej strane po endovaskulárnej terapii (interval 10-20%), jeden pacient mal dostačujúcu cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu ( >20% ). Žiaden z pacientov nemal zlepšenie NIHSS > 50% počas 24 hodín. Všetci pacienti dosiahli zlý výsledný funkčný stav pri prepustení (mRš) skóre 5. Záver: Stanovenie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity môže byť nápomocné pri predikovaní výsledného funkčného stavu pacientov po endovaskulárnej liečbe v prednej mozgovej cirkulácii. Kľúčové slová: Cerebrovaskulárna rezervná kapacita, endovaskulárna liečba, transkraniálny doppler, výsledný funkčný stav

Abstract

Úvod: Efekt rekanalizační léčby včetně mechanické trombektomie u pacientů s okluzí velké tepny jako léčby volby může ovlivňovat řada klinických a radiologických parametrů. Jejich znalost může ovlivnit léčebnou strategii ve prospěch invazivnějších rekanalizačních metod. Cílem studie bylo zjistit parametry ovlivňující rekanalizaci a klinický efekt rekanalizační léčby u pacientů s okluzí velké tepny v přední cirkulaci. Metodika: U 135 pacientů s akutním ischemickým iktem na podkladě uzávěru velké tepny v přední cirkulaci pomocí multimodálního vyšetření výpočetní tomografií (CT) léčených rekanalizační léčbou kombinací intravenózní trombolýzy a intervenčního výkonu převážně ve standardním časovém okně 6 h byly z perfuzního CT vyšetření stanoven pomocí automatického software rozsah jádra ischémie a ischemické penumbry, poměr ischemické penumbra a jádra. Dosažená rekanalizace byla hodnocena na konci intervenčního výkonu pomocí Modified Treatment in Cerebral Infarction (mTICI) kritérií. Klinický efekt byl hodnocen pomocí Rankinovy škály (mRS). Multivariantní logistickou regresivní analýzou zahrnující tyto radiologické parametry a klinická data byly určeny prediktory dobrého klinického efektu. Výsledky: U 57 pacientů byl zjištěn uzávěr vnitřní krkavice (ICA), u 79 pacientů uzávěr kmene střední mozkové tepny (M1), u 29 pacientů uzávěr větvení střední mozkové tepny (M1/2) a u 12 uzávěr větve střední mozkové tepny (M2). Pouze u 10 pacientů byl intervenční výkon zahájen v extendovaném časovém okně nad 6 h (median 185 min). Úspěšné rekanalizace (mTICI 2b-3) bylo dosaženo u 113 pacientů (84%). Dobrého klinického výsledku hodnoceného s odstupem 3 měsíců (mRS 0-2) bylo dosaženo u 59 pacientů (44%), případně přijatelného výsledku (mRS 0-3) u 82 pacientů (61%). Nezávislými pozitivními prediktivními faktory byly úspěšná rekanalizace (O.R. 50.27(6.84-369.48; p=0,0001)) a velikost ischemické penumbry (O.R. 1,02(1,00-1,033; P=0,0267)), negativními prediktivními faktory pak věk (O.R. 0,86(0,80-0,91;p=0,0000)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,78(0,70-0,88;p=0,0000)), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,13(0,03-0,49;p=0,0030) a anamnéza srdečního selhání (O.R. 0,14(0,02-0,81;p=0,0284)). Ve skupině pacientů s úspěšnou rekanalizací se jako nezávislé prediktory příznivého outcome ukázaly pouze věk (O.R. 0,82(0,47-0,90;p=0,0000)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,76(0,67-0,87;p=0,0000)), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,11(0,03-0,45;p=0,0030) a doba do dosažení rekanalizace (O.R. 0,995(0,990-0,999;p=0,0153)). Závěr: V predikci dobrého efektu léčby u pacientů s iktem v přední cirkulaci léčených ve standardním časovém okně je přínos hodnocení perfuzních parametrů nevelký. Pro predikci výsledného efektu v kontextu hraničních indikací rekanalizační léčby má větší význam zhodnocení klinických parametrů.

Abstract

Úvod: Aj napriek signifikantnému pokroku v liečbe akútnej ischemickej cievnej mozgovej príhody (iCMP) je klinický výsledok u pacientov stále výrazne ovplyvnený zápalovou odpoveďou nasledujúcou ischemické poškodenie mozgu. Cieľom prezentovanej štúdie bolo posúdiť potenciálne využitie parametrov kompletného krvného obrazu, vrátane indexov a pomerov, v predikcii nepriaznivého klinického výsledku u pacientov s akútnou iCMP podstupujúcich mechanickú trombektómiu. Metodika: Do jednocentrovej retrospektívnej štúdie bolo zahrnutých 179 pacientov, z toho 89 (49,7%) žien. Analyzované dáta pozostávali z demografických charakteristík, rizikových faktorov, klinických dát, laboratórnych parametrov stanovených v čase prijatia a klinického výsledku po troch mesiacoch od akútnej iCMP. Na základe klinického výsledku hodnoteného po troch mesiacoch od liečby mechanickou trombektómiou pomocou modifikovanej Rankinovej škály (mRS) boli pacienti rozdelení na skupinu s priaznivým (mRS 0-2) a nepriaznivým klinickým výsledkom (mRS 3-6). S cieľom detekcie nezávislého prediktora nepriaznivého klinického výsledku bola použitá multivariačná logistická regresná analýza. Výsledky: Nepriaznivý klinický výsledok bol po troch mesiacoch zistený u 101 pacientov (54,4%). Multivariačná logistická regresná analýza potvrdila, že pomer lymfocytov a monocytov (LMR) je nezávislým prediktorom nepriaznivého klinického výsledku (odds ratio = 0.761, 95% konfidenčný interval 0.625–0.928, P = 0.007). Za optimálnu cut-off hodnotu LMR bola zvolená hodnota 3.27, ktorá dokázala predikovať nepriaznivý klinický výsledok so 74.0% senzitivitou a 54,5% špecificitou. Závery: LMR stanovený v čase prijatia je nezávislým prediktorom nepriaznivého klinického výsledku u pacientov s akútnou iCMP liečených mechanickou trombektómiou.

Abstract

Background and aims Stroke research is indispensable given the high prevalence and socioeconomic burden of disease. Despite this, there is a widening gap between stroke research funding supply and demand, resulting in a highly competitive, non-collaborative environment. Further, specific groups of researchers/research topics are disproportionately disadvantaged in the funding allocation process, resulting in inequity, disincentivizing academic careers, and hindering progress. In response to this problem, a novel internet-based platform, Collavidence (www.collavidence.com), was designed to augment the current systems of stroke research collaboration and funding for more inclusive, efficient, and impactful research results. The aim of this study is to present the initial performance of the platform in achieving this goal. Methods Analytics on pre-defined user-, project-, and interaction-based metrics will be performed to describe the level of platform engagement in its initial months following launch. These include the number of users and projects posted, the amount of funding accumulated, the proportion of successfully funded projects and iterative improvement of the proposals. Further, the relative engagement of early-career, female researchers, and researchers from low-middle-income countries will be assessed. Results Qualitative assessment of the value of the overall platform, the process of iterative review, and possibilities for collaboration will be presented. Further, initial trends in platform engagement and the relative distribution of specific user demographics, to assess the platform’s success in encouraging equity, diversity, and inclusion, will be presented. Conclusions This study will assess the feasibility and initial success of a novel collaborative stroke research platform in leveling the funding playing field and furthering impactful research.

Abstract

Úvod: Farmakologická rekanalizace pomocí trombolytik je jednoduchá a relativně levná možnost léčby akutního mozkového infarktu. Efektivita trombolytik měřená procentem dosažených rekanalizací není vysoká a její zvýšení představuje atraktivní farmakologický cíl. Metodika: Platforma Stroke Brno (www.strokebrno.com) byla vytvořena s cílem vývoje nového trombolytika pomocí propojení řady institucí a expertů: pomocí výpočetního modelování navrhujeme nové molekuly, produkujeme je v laboratoři a charakterizujeme jejich schopnost aktivovat plasminogen, rozpouštět fibrin, testujeme rezistenci k inhibici a schopnost interakce s klíčovými molekulami. Molekuly s výhodnými vlastnostmi testujeme na biofyzikálním průtokovém modelu arteriální okluze a v potkaních modelech. K proteinovému inženýrství trombolytik alteplázy a stafylokinázy jsme využili metody analýzy sekvencí trombolytik a podobných molekul z ostatních živých organismů a zrekonstruovali jsme proteiny odpovídající jejich evolučním předkům. Pro oslabení interakcí s proteinem LRP1 jsme použili molekulové dokování a dynamiku, na základě kterých jsme navrhli cílené mutace pro zrušení této interakce. Výsledky: Kombinací mutací z literatury, výpočetní mutageneze, molekulového dokování a molekulové dynamiky jsme navrhli mutanty alteplázy s tisíckrát zvýšenou selektivitou pro fibrin. Další mutace cílí na zrušení interakce s proteinem LRP1 zodpovědné za krátký biologický poločas a neurotoxické vedlejší účinky alteplázy. Dále jsme navrhli mutant stafylokinázy s desetinásobně zvýšenou selektivitou vazby a osminásobně zvýšenou silou vazby na plasmin a rychlejší fibrinolýzou, který má velký potenciál pro další zvýšení efektivity trombolýzy. Závěr: Výpočetními metodami a kombinováním známých mutací jsme vytvořili perspektivní mutanty alteplázy a stafylokinázy se slibnými vlastnostmi, která dále rozvíjíme. Navrhováním nových biomolekul se snažíme prolomit mnoholetou stagnaci s cílem připravit efektivnější a bezpečná trombolytika nové generace, která plánujeme klinicky testovat na platformě STROCZECH (https://www.cmp.cz/studie)

Handout

Abstract

Úvod: Spolehlivé preklinické in vitro testy mohou mít značný přínos pro vývoj nových trombolytik. Testy in vitro umožňují práci s dobře definovanými tromby z dárcovské krve a zároveň lze dosáhnout relativně vysoké průchodnosti testů. Takto lze poskytnou zpětnou vazbu pro navrhování trombolytik a zúžit výběr kandidátních preparátů před testy na zvířatech. Volbou vhodného modelového systému je možné studovat parametry trombolytika jako trombolytická a rekanalizační účinnost, schopnost pronikat do trombu a odhadnout dobu setrvání trombolytika v krevním řečišti. Metodika: V rámci platformy Stroke Brno (https://www.strokebrno.com/) se zabýváme preklinickým testováním vlastností nových trombolytik na modelových trombech připravených z materiálů lidského původu. V první instanci studujeme trombolýzu ve statickém modelu prostřednictvím sledování úbytku hmotnosti trombu a uvolňování červených krvinek. Dále sledujeme rekanalizační účinnost trombolytika v průtokovém modelu. Schopnost trombolytika pronikat do trombu testujeme fluorimetricky ve fibrinovém gelu. Pro studium odklízení trombolytik z krevního řečistě vyvíjíme model na bázi kultury lidských hepatocytů. Ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi byly realizovány testy mutantů alteplázy a stafylokinázy. Výsledky: Statický i průtokový model ukázaly, že mutantní altepláza měla srovnatelnou trombolytickou i rekanalizační účinnost jako divoký typ. Nadto byla omezena zpětnovazebná inhibice ve vyšších koncentracích oproti divokému typu. Mutantní altepláza vykazovala zlepšené pronikání do fibrinového gelu. V současné době optimalizujeme model na bázi kultury lidských hepatocytů pro studium odklízení mutantní alteplázy. Mutageneze stafylokinázy s cílem zvýšit afinitu a selektivitu vůči plazminu vyústila v enzym se srovnatelnou trombolytickou a rekanalizační účinností a schopností pronikat do trombu jako divoký typ. Závěr: Byly zavedeny modely pro studium trombolytické a rekanalizační účinnosti, schopnosti pronikat do trombu a je optimalizována metoda pro odhad setrvání trombolytika v krevním řečišti. Tyto modely a metody umožnily charakterizovat nově navržené mutanty alteplázy a stafylokinázy. Výzkum byl podpořen projektem INBIO, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451.

Abstract

Úvod: In-vivo testování trombolytik musí splňovat primárně schopnost hodnotit trombolýzu jako dynamický proces. Toto kritérium lze splnit pomocí přímého sledování trombolýzy skiaskopem nebo výpočetní tomografií. Cíl: Vyvinout experimentální model systémové embolie (SE) umožňující přímé sledování trombolýzy v in vivo modelu u potkana. Metodologie: Model používá umělé sraženiny (AC) připravené z tkáňového lepidla na bázi lidského fibrinu a pro rentgenologickou vizualizaci byl přidán síran barnatý. SE byla indukovaná aplikací AC (3 kusy, délka 10 mm) retrográdně ze společné karotidy do aortálního oblouku. Zvířata byla snímkována současně se zahájením trombolytické terapie. Pro detekci lýzy byla použita skiaskopie (permanentní živý obraz, záznam každých 5 minut) a mikroCT (záznam každých 10 minut). Model byl použit úspěšně u 144 skiaskopií a 25 mikroCT vyšetření. Skiaskopické snímky byly analyzovány pomoci software ImageJ, mikroCT pomocí software Bruker CTan. Výsledky: Model SE je bezpečný a v případě úspěšné aplikace AC má nulovou mortalitu. Při použití mikroCT je počet hodnocených AC stejný nebo vyšší než aplikovaný (možnost fragmentace AC při aplikaci). U skiagrafie byl počet analyzovaných AC 309, průměrný počet měřených AC 2,15±0,74. Limitem skiagrafie je 1/ 2D obraz (měřený stín je ovlivněn projekčním úhlem) a 2/ relativním limitem je počet zobrazených AC nižší, než počet aplikovaných AC, 3/ nižší kvalita zobrazení AC v mozkových cévách. Limitem mikroCT je 1/ pohybová neostrost v případě AC v mezenterických tepnách, 2/ relativně malá skenovaná část zvířete, při které lze sledovat současně maximálně 2 sraženiny v abdominální oblasti. Výhodou skiaskopie je „real-time“ obraz, možnost provádět katetrizační zákroky včetně angiografie, velice nízká radiační zátěž. Výhodou mikroCT je vysoká přesnost v měření změn objemu sraženiny ve 3D vizualizaci a excelentní zobrazení malých AC v mozkových cévách. Model SE sleduje jenom efektivitu trombolýzy, bezpečnost lze nepřímo Závěr: Použití umělých sraženin s kontrastní látkou na bázi síranu barnatého umožňuje rentgenologicky kvantifikovat rychlost rozpadu sraženiny a konstruovat lytickou křivku. Jednoduchost, opakovatelnost a robustnost modelu umožní porovnání trombolytického účinku nových potenciálních trombolytik, nebo jejich kombinací. Aplikace více AC umožňuje multiplikaci lytických křivek a tedy nakonec snižuje počet použitých laboratorních zvířat. Výzkum byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj - projekt INBIO (reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451), projektu MŠMT OPVVV PO1 project “FIT” CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000495 a projekt Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-08-00510. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena

Abstract

Spolupráce iktových center je zásadní pro získávání nezávislých dat založených na důkazech s potenciálem zlepšit péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Za tímto účelem vznikla Národní výzkumná síť STROCZECH s cílem propojit iktová a komplexní cerebrovaskulární centra v České republice a usnadnit tak realizaci nekomerčních multicentrických klinických studií. Takto získané údaje vedou k vývoji nových medicínských metod, optimalizaci použití léčivého přípravku a individualizaci jeho dávkování ve standardním algoritmu léčby, personalizovanému vývoji léků, návrhům aktualizace klinických osvědčených postupů apod. Národní výzkumná iktová síť STROCZECH byla vytvořena v roce 2020 a v současné době propojuje 24 center v České republice. Fungování sítě zajišťují čtyři komponenty: koordinaci všech činností sítě obstarává Realizační tým, výzkumné otázky hodnotí Vědecká rada a za realizaci studií v centrech jsou zodpovědní členové Výkonného výboru a studijní sestry/koordinátoři sítě STROCZECH. V dnešní době poskytuje STROCZECH výzkumníkům podporu od přípravy nových klinických projektů a start-up fáze přes jejich realizaci až po ukončení a tvorbu výstupů. Hlavním cílem zapojených center je ovlivnění kvality zdraví a životního standardu pacientů po prodělání cévní mozkové příhody pomocí rychlé implementace hypotéz studií do přístupu klinické praxe. Kromě toho jsme však také významným partnerem zahraničních zadavatelů pro realizaci mezinárodních klinických studií. O tom svědčí i skutečnost, že za dobu své existence je STROCZECH zapojen už do dvou infrastruktur, a to do celosvětové Global Alliance of Independent Networks focused on Stroke trials (GAINS) a nově též do European Stroke Organization Trials Alliance (ESOTA). STROCZECH představuje funkční síť, která propojuje iktová centra a usnadňuje realizaci akademických klinických projektů řešících aktuální klinické otázky. Za dva roky fungování sítě byl dokončen sběr dat pro osm studií, z čehož pět studií bylo autorských a další tři mezinárodní. Počet realizovaných studií však neustále roste. K dnešnímu dni je ve sdružených centrech realizováno šest studií a dalších osm studií je evidováno v přípravné fázi. Všechny aktivity, ale současně i získané dílčí úspěchy, vedou k postupnému naplnění podstaty sítě STROCZECH, tedy ke zlepšení diagnosticko-léčebné péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, a tím i k ovlivnění kvality jejich každodenního života v následném období.