Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úvod: Poruchy motoriky a s ní související poruchy chůze v důsledku ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) limitují pacienty v běžných denních aktivitách. Rehabilitace vycházející z principů motorického učení a vedená v dostatečné intenzitě podporuje zejména na podkladě endogenní neuroplasticity motorickou obnovu u pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě. Otázkou je, v jakých aspektech a za jakých okolností dochází k pohybovému zlepšení pacientů s hemiparatickou chůzí. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit, zda dochází ke zlepšení nezávislosti a rychlosti chůze u pacientů v časném stádiu iCMP po intenzivní rehabilitaci a zda je zlepšení ovlivněno počáteční mírou nezávislosti chůze. Metodika: Do pilotní analýzy prospektivní studie GAITFAST registrované na ClinicalTrials.gov (NCT04824482) byli zahrnuti konsekutivní pacienti s akutní iCMP v přední cirkulaci, kteří byli rozdělení do dvou skupin: na soběstačné (SCH) a nesoběstačné v chůzi (NCH). Všichni absolvovali intenzivní rehabilitaci v rozsahu dvou individuálních fyzioterapií terapií dvakrát denně včetně asistovaného tréninku chůze v rozsahu 14 ± 5 dní a dvě klinické kontroly: před zahájením a po ukončení rehabilitace. Kontroly zahrnovaly vyšetření nezávislosti chůze (FAC), rychlosti chůze (v) a senzomotorické vyšetření paretické dolní končetiny (FMA-PDK). Data byla zpracována statistickými neparametrickými testy s hladinou signifikace p≤0,05. Výsledky: Sledovaný soubor zahrnoval celkem 27 pacientů. Z nichž ve skupině SCH bylo 11 pacientů (5 mužů, průměrný věk 62 ± 9 let) a ve skupině NCH 16 pacientů (8 mužů, ve věku 72 ± 8,4 let). V NCH skupině došlo k signifikantnímu zlepšení v rychlosti chůze (v1 = 0,75 ± 0,28 m/s; v2 = 0,89 ± 0,28 m/s; p<0,05), senzomotoriky paratické dolní končetiny (FMA-PDK1 = 23 ± 5; FMA-PDK2= 26 ± 4; p<0,05) a samostatnosti chůze, zatímco u skupiny SCH se rychlost chůze nezměnila signifikantně (v1 = 0,95 ± 0,23 m/s; v2 = 1,14 ± 0,31 m/s; p>0,05), ale senzomotorika paratické dolní končetiny ano (FMA-PDK1 = 28 ± 3; FMA-PDK2= 30 ± 2; p<0,05). Mezi skupinami byl nalezen rozdíl v parametru rychlost chůze a nezávislost chůze před rehabilitací (p≤0,05), a v pohybové koordinaci před i po rehabilitaci (p≤0,05). Všichni pacienti (NCH i SCH) byli po dvoutýdenní rehabilitaci schopni samostatné chůze. Závěr: Významné zlepšení v testovaných parametrech chůze po intenzivní rehabilitaci zahrnující i asistovanou terapii chůze bylo patrné zejména u pacientů, kteří byli v době zahájení rehabilitace nesoběstační v chůzi. Již dříve bylo prokázáno, že rychlost chůze reflektuje soběstačnost chůze zejména u pacientů, kteří potřebují pro chůzi určitou míru dopomoci. Aspektem motorických poruch po prodělané cévní mozkové příhodě je pomalejší chůze zpravidla důsledkem nedostatečné stabilizace paretické dolní končetiny v průběhu stojné fáze chůze. Tato souvisí zejména se svalovou slabostí, spasticitou a poruchami senzoriky. Z našich pilotních výsledků vyplývá, že signifikantnějšího zlepšení rychlosti chůze a souvisejících parametrů dosáhla skupina pacientů s výraznějším deficitem v chůzi na počátku rehabilitace.
PhDr. Barbora Kolářová Ph.D.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Šaňák Daniel, Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
MUDr. Kolář Petr, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Mgr. Haltmar Hana
Životopis není k dispozici
Prof. MUDr. Ing. Hluštík Petr, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Barbora Kolářová 1,
Práce byla podpořena MZ ČR – RVO (FNOl, 0098892) 1
Úvod: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace po CMP. Cíl: Hodnocení aditivního efektu robotické rehabilitace chůze v lokomatu v subakutním stádiu CMP (< 6 týdnů) na funkční parametry chůze. Metody: Randomizovaná intervenční otevřená studie (1:1) byla zahájena 1.6.2020. Konvenční rehabilitací (fyzio-, ergo- a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny pacientů: 60 min denně, 5x týdně, celkem 15x. Pacienti ve skupině lokomat absolvují navíc terapii v Lokomatu Pro FreeD 20-50 min, 5x týdně, celkem 15x (protokol studie publikován v ČSNN v č.4/2021). Primárním sledovaným parametrem je tzv. funkční kategorie chůze (FAC) po 3 měsících, sekundární parametry zahrnují 10 Meter Walk Test (10MWT) a sarkopenický index po 3 měsících. Výsledky: V období od 1.6.2020 do 30.5. 2021 bylo skrínováno 80 pacientů, 24 (38 % žen) splnilo vstupní kritéria (10 lokomat a 14 konvenční rehabilitace, medián doby od CMP do randomizace byl 12 dní, [interkvartilová odchylka/IQR=6]). Medián věku byl 66,5 let (IQR=16), výchozího FAC=1,5 (IQR=3), výchozího mRS=4 (IQR=1), výchozího 10MWT=13,3 s (IQR=11,5). MRI potvrdilo supratentoriální CMP u 54 % a infratentoriální u 46 % pacientů. Pilotní výsledky byly hodnoceny u 16 pacientů s kompletním 3-měsíčním sledováním (lokomat vs. konvenční): medián 3měsíční FAC=4 (IQR=1) vs. FAC=4 (IQR=2), p=1,00; medián 3měsíčního 10MWT byl 10,1 s (IQR=23,3) vs. 11,0 s (IQR=14,4), p =1,00; medián sarkopenického indexu byl 8,1 kg/m2 (IQR=0,7) vs. 7,6 kg/m2 (IQR=0,9), p=0,286. Závěr: Interim analýza neprokázala statisticky významné rozdíly v 3-měsíční hodnotě FAC, 10MWT a sarkopenickém indexu mezi skupinou s aditivní terapií v lokomatu vs. u pacientů léčených konvenční terapií. Podpořeno projektem MZČR – Fakultní nemocnice Ostrava RVO – FNOs/2020.
MUDr. Ondřej Volný Ph.D., FESO
MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO ukončil studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) v roce 2012. Po ukončení studia nastoupil na I. neurologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 rovněž zahájil doktorské studium ve studijním programu Neurologie s tématem disertační práce „Neuroimaging in Acute Stroke“. Titul Ph.D. obdržel v roce 2016 rovněž na LF MU. Od roku 2017 působí na I. neurologické klinice LF MU na pozici odborného asistenta. V období od VII/2018 do XI/2019 absolvoval prestižní klinický a výzkumný fellowship v cerebrovaskulární medicíně – stroke fellowship na University of Calgary (Department of Clinical Neurosciences, Calgary Stroke Program and Hotchkiss Brain Institute), kde se mj. výzkumně věnoval moderním zobrazovacím metodám mozkové cirkulace, perfúze a využití umělé inteligence v analýze dat z počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI) mozku. Stroke fellowship ukončil jako vůbec první lékař ze střední a východní Evropy dne 8.11.2019. Po svém návratu získal v roce 2020 odbornou způsobilost v oboru neurologie, a následně nastoupil na pozici zástupce přednosty pro vědu a výzkum na Neurologické klinice FN Ostrava. Od roku 2021 rovněž zastává funkci vedoucího Centra klinických neurověd LF Ostravské univerzity (LF OU). Dr. Ondřej Volný nadále výzkumně spolupracuje s Calgary Stroke Program (jako research affiliated), dále působí jako post-doctoral researcher v Mezinárodním centru klinického výzkumu FN u sv. Anny a LF MU (ICRC) a jako externí konsultant a metodik pro klinické doporučené postupy v rámci Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge Translation (CEBHC-KT) pod, LF MU.
Ondřej Volný 1, Iva Fiedorová 2, Pavla Hanzlíková 7, Irina Chmelová 2, Dana Šalounova 5, Michal Bar 1,
Neurologická klinika LF OU a FN Ostrava 1
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava 2
Ústav epidemiologie a hygieny, LF OU, Ostrava 3
Katedra matematických metod v ekonomice, Ekonomická fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava 5
Ústav radiodiagnostický, FN Ostrava 7
Cévní mozková příhoda v dětském věku se vyskytuje vzácně, přesto patří mezi deset nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a rozvoje trvalého neurologického deficitu. Etiologie se v dětském věku značně liší, v akutní péči je v určitých situacích ke zvážení aplikovat obdobné léčebné postupy jako u dospělých, včetně rekanalizačních technik. Cílem našeho projetku byla analýza dat dětských pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) a hodnocení získaných údajů ve vztahu k možnostem využití rekanalizační terapie v dětském věku. Jednalo se o monocentrickou retrospektivní studii, zavzato bylo 54 pacientů. Hodnocené parametry byly mimo jiné zobrazení CNS v časovém okně, časová prodleva od prvních symptomů ke stanovení diagnózy, vstupní pedNIHSS, etiologie. V souboru bylo 33 chlapců, průměrný věk 7,1 roku; akutní zobrazení do 6ti hodin proběhlo u 14ti (9-krát nález fyziologický). Nejčastější etiologií byla vaskulopatie (66%), kardiologická příčina byla zjištěna u 6. Diagnóza iCMP byla stanovena u 23 s časovou prodlevou nad 24 hod.. Trombolýza proběhla u 6ti pacientů, u tří mechanická trombektomie. U všech bez komplikací. Nejčastější příčina iCMP byla vaskulopatie, která pro kolísavý a postupný průběh vedla často k prodlevě ve stanovení diagnózy. Procento pacientů s kardioembolizací bylo nízké, přestože právě v této skupině lze očekávat největší efekt hyperakutní terapie.
Jaroslava Paulasová Schwabová
Životopis není k dispozici
Jaroslava Paulasová Schwabová 1, 2, , Lukáš Paulas 2, Věra Sebroňová 2, Ivana Šarbochová 1, Radek Pádr 3, Jan Janoušek 4, Ivana Hadačová 5, Ivana Perníková 2, Radka Valkovičová 2, Zuzana Libá 2, Daniel Kanka 6, Pavel Kršek 2, Aleš Tomek 1,
Neurologická klinika, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 1
Klinika dětské neurologie, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 2
Klinika zobrazovacíh metod, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 3
Dětské kardiocentrum, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 4
Oddělení klinické hematologie, 2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 5
2.lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FN Motol 6
Zajímavé, sporné a zavádějící nálezy z oblasti neurosonologie.
Migréna je časté neurologické onemocnění, charakteristické recidivujícími atakami bolestí hlavy. 20 % migrény představuje migréna s aurou. Právě aura u migrény může být diferenciálně diagnosticky důležitá v rozlišení tzv. stroke mimics. Specifickou problematiku představuje vzácná varianta migrény – familiární hemiplegická migréna. Diagnostika v případě prvního kontaktu může být svízelná. Migréna s aurou je onemocněním, u nějž je dle dostupných zdrojů 1,4x vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění mj. CMP, u migrény bez aury je toto riziko 1,16x vyšší. Riziko ischemického iktu je podmíněno jednak zvýšenou frekvencí výskytu kardiální patologie vedoucí k embolizační CMP např. foramen ovale patens či fibrilaci síní, jednak vlastní vaskulární patologií pozorovanou u migrény a náchylností k disekci krční tepny. Biologická léčba migrény je nyní již dominantní léčebnou modalitou užívanou v terapii frekventní migrény s velmi dobrými výsledky. Registrační studie a klinické zkušenosti s touto léčbou nezaznamenávají zvýšení výskyt kardiovaskulárních nežádoucích účinků ve srovnání s konvenční profylaktickou léčbou, u mnohých pacientů může spíše představovat benefit vzhledem k vysoké specifičnosti, účinnosti a bezpečnosti.
ÚVOD Automatické software ( Rapid, Brainomix) pro hodnocení CTP jsou používány v indikace mechanické rekanalizace mezi 6-24 h. V současné době se zkoumá tzv. marná reperfúze, kdy přes úspěšnou rekanalizaci nedojde ke zlepšení klinického stavu. Cílem retrospektivní pilotní studie bylo najít prediktivní hodnotu vstupního CTP ( Core , rCBF <30% ) pro výsledný neúspěšný klinický stav hodnocený modifikovanou Rankinovou škálou ( 4-6) po 3 měsících. Materiál a metodika Do studie byli zařazeni pacienti s mechanickou rekanalizací ACM a perfúzním CT při přijetí ( Brainomix). Byla hodnocena demografická a anamnestická a klinická data, procento rekanalizací. Byla zjištěna shoda mezi vstupním nativní CT ( nCT) a kontrolním CT po 24 h, vstupním CTP a kontrolním CT. Dále asociace mezi vstupním CT, vstupním CTP a kontrolním CT a výsledným klinickým stavem. Výsledky Mechanickou rekanalizaci prodělalo 21 pacientů, 10 mužů ( 48 %), 14 hypertoniků ( 66 %), 5 diabetiků ( 24 %), 4 kuřáci ( 19 %). Premorbidní mRS bylo 1, 3 měsíční mRS bylo 4.Vstupní NIHSS bylo 15, 7 denní 11. 11 (52 %) pacientů dostalo systémovou trombolýzu. U 19(90%) pacientů byla úspěšná mechanická rekanalizace (TICI 2b,3). Byla vysoká korelace mezi objemem ischemie na vstupním CTP a kontrolním CT, ICC 0,72; CI 0,43-0,88. Byla zjištěna signifikantně významná asociace mezi vstupním CTP a mRS po 3 měsících, koeficient determinace R2/R2 adjust. 0,349/0,314 ( p=0,005) s objemem ischemie 60 ml odpovídající Rankin 4. U vstupního CT byla korelace nesignifikantní R2/R2 ( p=0,176) Závěr Velikosti ischemie na vstupním CTP vysoce koreluje s velikostí ischemie na kontrolním CT a objem vstupní ischemie nad 60 ml na CTP je asociován se špatným klinickým výsledkem.
MUDr. Daniel Václavík PhD
Pracuji na Neurologickém oddělení Vítkovické nemocnice jako neurolog. Od roku 2001 jako primář oddělení. Mými hlavními zájmy jsou cévní mozkové příhody,neurosonologie a intenzivní neurologická péče.
MUDr. Anna Dyľová 2, MUDr. Daniel Václavík , PhD2, 3, 4, , David Carone 5, David Balo 5, Dr. George Harston 5,
Iktové centrum , neurologické oddělení, Nemocnice Agel Ostrava Vítkovice 2
LF, Ostravská Univerzita 3
LF UK, Hradec Králové 4
Brainomix Limited. Oxford,UK 5
Úvod: Doporučení rekanalizační léčby okluze extrakraniálního úseku vnitřní krkavice (eICA) stojí mimo hlavní pozornost postupů léčby akutního iktu. Výsledky invazivní rekanalizační léčby, endovaskulární i chirurgické, ukazují vyšší benefit než léčba trombolytická. Dostatečná korová neuronální aktivita a prevence intraoperační ischemie v obraze somatosenzorických evokovaných potenciálů (SEP) n.medianus může zvýšit bezpečnost rekanalizace. Cíl práce: Zhodnocení klinického výsledků urgentní chirurgické rekanalizace eICA s předoperační a intraoperační monitorací SEP n.medianus. Materiál a metodika: Prospektivní monocentrická studie v 5/2015-6/2020 ischemická CMP s jednostrannou akutní okluzí eICA bez kontraindikací k rekanalizační terapii, premorbidní funkční stav dle modifikované Rankinovy škály (mRS ≤ 2). Sledovanými parametry: předoperační amplituda skalpových SEP n.M ipsilaterálně (SEP-amp) a mezistranový poměr (SEP-ratio) a intraoperační změna amplitudy SEP. Klinickým výstupem byl 3měsíční funkční stav dle mRS. Výsledky: Soubor: 33 pacientů, v průměrném věku 70,4 ± 8,9 let, z toho 30 mužů (90,1%). Vstupní klinický nález dle National Institute of Health Stroke Scale (NIHSS) byl: medián = 6.0, interquartile ratio (IQR) (2.0-12.0). Předoperačně abnormální SEP-amp (< 0,8 uV) byla v 5 (15,1%), SEP-ratio (< 0,5) u 4 (12,1%). Predikce nepříznivého outcome (mRS 3-6) na základě SEP-amp a SEP-ratio byla 92,6%, resp. 100%, příznivého outcome (mRS 0-2) byla 50%, resp. 92,6%. Intraoperační významný pokles SEP-amp nastal u 6 (18,2%). K restituci amplitudy SEP po intervenci došlo u 5 (15,2%). Intraluminální shunt byl zaveden u 2 (6,1%). Úspěšná rekanalizace eICA byla u 31 (93,9%). Příznivý 3-měsíční funkční outcome (mRS 0-2) dosáhlo 28 (84,8%) pacientů, těžce invalidizováni (mRS 4 a 5) zůstali celkem 2 (6,1%), zemřeli 3 (9,1%). Závěry: Predikce klinického outcome urgentní rekanalizace eICA na základě SEP je vysoce spolehlivá. Intervence na základě intraoperačních významných změn SEP vedoucí k restituci amplitudy SEP předchází k rozvoji intraoperační ischemie. Díky intraoperační monitoraci pravděpodobně dochází k pozitivnímu ovlivnění outcome. Podpora bezpečnosti urgentní rekanalizace eICA multicentrickou studií důležitá.
doc. MUDr. Svatopluk Ostrý Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Svatopluk Ostrý , Ph.D.1, 2, , MUDr. Milan Nevšímal 3, MUDr. Martin Reiser 1, MUDr. Richard Voldřich 2, MUDr. Ondřej Krtička 1, MUDr. Jiří Kubále 4, MUDr. Miroslava Nevšímalová 1, MUDr. Jiří Fiedler , Ph.D., MBA3, 5, ,
Neurologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. 1
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK v Praze a UVN-VFN Praha 2
Neurochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. 3
Radiologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. 4
Neurochirurgická klinika LF Plzeň, Univerzita Karlova v Praze 5
Background and aims Stroke research is indispensable given the high prevalence and socioeconomic burden of disease. Despite this, there is a widening gap between stroke research funding supply and demand, resulting in a highly competitive, non-collaborative environment. Further, specific groups of researchers/research topics are disproportionately disadvantaged in the funding allocation process, resulting in inequity, disincentivizing academic careers, and hindering progress. In response to this problem, a novel internet-based platform, Collavidence (www.collavidence.com), was designed to augment the current systems of stroke research collaboration and funding for more inclusive, efficient, and impactful research results. The aim of this study is to present the initial performance of the platform in achieving this goal. Methods Analytics on pre-defined user-, project-, and interaction-based metrics will be performed to describe the level of platform engagement in its initial months following launch. These include the number of users and projects posted, the amount of funding accumulated, the proportion of successfully funded projects and iterative improvement of the proposals. Further, the relative engagement of early-career, female researchers, and researchers from low-middle-income countries will be assessed. Results Qualitative assessment of the value of the overall platform, the process of iterative review, and possibilities for collaboration will be presented. Further, initial trends in platform engagement and the relative distribution of specific user demographics, to assess the platform’s success in encouraging equity, diversity, and inclusion, will be presented. Conclusions This study will assess the feasibility and initial success of a novel collaborative stroke research platform in leveling the funding playing field and furthering impactful research.
Dr. McDonough Rosalie
Dr. Rosalie McDonough is the CEO of Collavidence Inc. She attended graduate studies in molecular biology and genetics at McGill University (Canada), where she experienced first-hand the struggles researchers faced trying to get their work funded. She then went on to pursue a medical degree at the University Medical Center Hamburg-Eppendorf in Germany, eventually beginning her residency in the Department of Neuroradiology. Her research focuses primarily on improving patient selection for endovascular treatment, particularly for subgroups that are underrepresented in clinical trials, as well as trial design and the economic impact of various stroke treatment strategies. Through this work, as well as existing collaborations between Hamburg and Calgary, she joined the Calgary Stroke Program as a research fellow under the guidance of Dr. Mayank Goyal. Since January 2021, she has been closely involved in the international ESCAPE NEXT and ESCAPE MeVO clinical trials, both led by the University of Calgary. These collective experiences have only served to solidify her desire to help move stroke research forward. She hopes Collavidence will be her opportunity to do so.
doc. MUDr. Volný Ondřej, Ph.D.
MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO ukončil studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) v roce 2012. Po ukončení studia nastoupil na I. neurologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 rovněž zahájil doktorské studium ve studijním programu Neurologie s tématem disertační práce „Neuroimaging in Acute Stroke“. Titul Ph.D. obdržel v roce 2016 rovněž na LF MU. Od roku 2017 působí na I. neurologické klinice LF MU na pozici odborného asistenta. V období od VII/2018 do XI/2019 absolvoval prestižní klinický a výzkumný fellowship v cerebrovaskulární medicíně – stroke fellowship na University of Calgary (Department of Clinical Neurosciences, Calgary Stroke Program and Hotchkiss Brain Institute), kde se mj. výzkumně věnoval moderním zobrazovacím metodám mozkové cirkulace, perfúze a využití umělé inteligence v analýze dat z počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI) mozku. Stroke fellowship ukončil jako vůbec první lékař ze střední a východní Evropy dne 8.11.2019. Po svém návratu získal v roce 2020 odbornou způsobilost v oboru neurologie, a následně nastoupil na pozici zástupce přednosty pro vědu a výzkum na Neurologické klinice FN Ostrava. Od roku 2021 rovněž zastává funkci vedoucího Centra klinických neurověd LF Ostravské univerzity (LF OU). Dr. Ondřej Volný nadále výzkumně spolupracuje s Calgary Stroke Program (jako research affiliated), dále působí jako post-doctoral researcher v Mezinárodním centru klinického výzkumu FN u sv. Anny a LF MU (ICRC) a jako externí konsultant a metodik pro klinické doporučené postupy v rámci Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge Translation (CEBHC-KT) pod, LF MU.
Dr. Rosalia McDonough 2, doc. MUDr. Ondřej Volný , Ph.D.1, Arnuv Mayank 2, Dr. Joachim Fladt 2, Dr. Manon Kappelhof , Ph.D.2, Dr. Aravind Ganesh , Ph.D. (Oxon)2, Dr. Johanna Ospel , Ph.D.2, prof. Michael D. Hill , MD, Moc2, prof Jeff Saver , MD3, prof Mayank Goyal , MD, PhD2,
Neurologická klinika FN Ostrava a LF Ostravské univerzity 1
Calgary Stroke Program, University of Calgary 2
David Geffen School of Medicine, UCLA 3
Úvod: Farmakologická rekanalizace pomocí trombolytik je jednoduchá a relativně levná možnost léčby akutního mozkového infarktu. Efektivita trombolytik měřená procentem dosažených rekanalizací není vysoká a její zvýšení představuje atraktivní farmakologický cíl. Metodika: Platforma Stroke Brno (www.strokebrno.com) byla vytvořena s cílem vývoje nového trombolytika pomocí propojení řady institucí a expertů: pomocí výpočetního modelování navrhujeme nové molekuly, produkujeme je v laboratoři a charakterizujeme jejich schopnost aktivovat plasminogen, rozpouštět fibrin, testujeme rezistenci k inhibici a schopnost interakce s klíčovými molekulami. Molekuly s výhodnými vlastnostmi testujeme na biofyzikálním průtokovém modelu arteriální okluze a v potkaních modelech. K proteinovému inženýrství trombolytik alteplázy a stafylokinázy jsme využili metody analýzy sekvencí trombolytik a podobných molekul z ostatních živých organismů a zrekonstruovali jsme proteiny odpovídající jejich evolučním předkům. Pro oslabení interakcí s proteinem LRP1 jsme použili molekulové dokování a dynamiku, na základě kterých jsme navrhli cílené mutace pro zrušení této interakce. Výsledky: Kombinací mutací z literatury, výpočetní mutageneze, molekulového dokování a molekulové dynamiky jsme navrhli mutanty alteplázy s tisíckrát zvýšenou selektivitou pro fibrin. Další mutace cílí na zrušení interakce s proteinem LRP1 zodpovědné za krátký biologický poločas a neurotoxické vedlejší účinky alteplázy. Dále jsme navrhli mutant stafylokinázy s desetinásobně zvýšenou selektivitou vazby a osminásobně zvýšenou silou vazby na plasmin a rychlejší fibrinolýzou, který má velký potenciál pro další zvýšení efektivity trombolýzy. Závěr: Výpočetními metodami a kombinováním známých mutací jsme vytvořili perspektivní mutanty alteplázy a stafylokinázy se slibnými vlastnostmi, která dále rozvíjíme. Navrhováním nových biomolekul se snažíme prolomit mnoholetou stagnaci s cílem připravit efektivnější a bezpečná trombolytika nové generace, která plánujeme klinicky testovat na platformě STROCZECH (https://www.cmp.cz/studie)
MUDr. Jan Mičan
Jsem čerstvý absolvent Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. V rámci vědeckovýzkumného programu pro
nadané studenty P-PooL se v Loschmidtových laboratořích Přírodověcké fakulty věnuji výzkumu bílkovin a to jak teoreticky, tak prakticky. Jako teoretický chemik a bioinformatik simuluji na superpočítačích jak se chovají bílkoviny a jak by se dalo jejich chování zlepšit. Poté je
charakterizuji v laboratoři pomocí experimentů. Konkrétně se zabývám vývojem nových léčiv pro léčbu neurologických onemocnění jako je mozková mrtvice, Alzheimerova choroba či epilepsie. Velkou část mé práce tvoří design proteinů pro efektivnější recyklaci plastu PET, odstraňování bojového plynu yperitu a dalších enzymů, které se dají využít v ochraně a detoxikaci životního prostředí či v nových biochemických reakcích. Za vědeckou práci jsem byl oceněn Cenou děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Cenou Studentské vědecké konference tamtéž. Jsem autorem deseti publikací, například "Computer-aided Engineering of Staphylokinase Toward Enhanced Affinity and Selectivity for Plasmin" a "Structural Biology and Protein Engineering of Thrombolytics" v Computational Structural Biotechnology Journal s IF 7.2, nebo "Promiscuous Dehalogenase Activity of the Epoxide Hydrolase CorEH from Corynebacterium sp. C12" uveřejněném v ACS Catalysis s IF 13.0. Ve volném čase se věnuji turistice, autostopu, vaření a urban exploration.
Jan Mičan 1, 2, 3, , Martin Toul 1, 2, , Veronika Slonková 1, Sandra Thalerová 2, 4, 5, , Michaela Pešková 4, 5, , Patrícia Kittová 4, 5, , Peter Scheer 2, 6, , Jana Hložková 2, 6, , Eliška Brhelová 2, 6, , Dmitri Nikitin 1, 2, , Martin Marek 1, 2, , Jan Víteček 2, 3, 4, , Petr Kašpárek 7, Milan Bartoš 7, Martina Hložánková 7, Lukáš Kubala 2, 4, , Robert Mikulík 2, 3, , Jiří Damborský 1, 2, , Zbyněk Prokop 1, 2, , David Bednář 1, 2, ,
Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie a RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 1
Mezinárodní centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u Svaté Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno 2
1. Neurologická klinika Fakultní nemocnice U Svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Pekařská 53, 602 00 Brno 3
Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, Královopolská 135, 612 65 Brno 4
Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 5
Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta Masarykovy Univerzity, Palackého třída 1, 612 00 Brno 6
BioVendor Research & Diagnostic Products, Karásek 1767/1, 621 00 Brno 7
Úvod: Spolehlivé preklinické in vitro testy mohou mít značný přínos pro vývoj nových trombolytik. Testy in vitro umožňují práci s dobře definovanými tromby z dárcovské krve a zároveň lze dosáhnout relativně vysoké průchodnosti testů. Takto lze poskytnou zpětnou vazbu pro navrhování trombolytik a zúžit výběr kandidátních preparátů před testy na zvířatech. Volbou vhodného modelového systému je možné studovat parametry trombolytika jako trombolytická a rekanalizační účinnost, schopnost pronikat do trombu a odhadnout dobu setrvání trombolytika v krevním řečišti. Metodika: V rámci platformy Stroke Brno (https://www.strokebrno.com/) se zabýváme preklinickým testováním vlastností nových trombolytik na modelových trombech připravených z materiálů lidského původu. V první instanci studujeme trombolýzu ve statickém modelu prostřednictvím sledování úbytku hmotnosti trombu a uvolňování červených krvinek. Dále sledujeme rekanalizační účinnost trombolytika v průtokovém modelu. Schopnost trombolytika pronikat do trombu testujeme fluorimetricky ve fibrinovém gelu. Pro studium odklízení trombolytik z krevního řečistě vyvíjíme model na bázi kultury lidských hepatocytů. Ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi byly realizovány testy mutantů alteplázy a stafylokinázy. Výsledky: Statický i průtokový model ukázaly, že mutantní altepláza měla srovnatelnou trombolytickou i rekanalizační účinnost jako divoký typ. Nadto byla omezena zpětnovazebná inhibice ve vyšších koncentracích oproti divokému typu. Mutantní altepláza vykazovala zlepšené pronikání do fibrinového gelu. V současné době optimalizujeme model na bázi kultury lidských hepatocytů pro studium odklízení mutantní alteplázy. Mutageneze stafylokinázy s cílem zvýšit afinitu a selektivitu vůči plazminu vyústila v enzym se srovnatelnou trombolytickou a rekanalizační účinností a schopností pronikat do trombu jako divoký typ. Závěr: Byly zavedeny modely pro studium trombolytické a rekanalizační účinnosti, schopnosti pronikat do trombu a je optimalizována metoda pro odhad setrvání trombolytika v krevním řečišti. Tyto modely a metody umožnily charakterizovat nově navržené mutanty alteplázy a stafylokinázy. Výzkum byl podpořen projektem INBIO, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451.
Mgr. Jan Víteček Ph.D.
Jsem vedoucí výzkumné skupiny na Biofyzikálním ústavu AVČR v Brně a vědecký pracovník na Mezinárodním centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u Svaté Anny. Zabývám se in vitro cévními modely se zřetelem na biologii cévních endoteliálních buněk, hemodynamiku a trombolýzu. Právě využitím in vitro modelů pro studium trombolýzy přispívám do platformy Stroke Brno, která si klade za cíl zlepšení kvality péče o pacienty s mozkovou mrtvicí. Konkrétně se zabývám identifikací faktorů zodpovědných za snížení účinnosti trombolytik a přispívám k vývoji nových trombolytik. Jsem autorem nebo spoluautorem víc jak třiceti odborných publikací.
Mgr. Jan Víteček , Ph.D.1, 2, 3, , Mgr. Sandra Thalerová 1, 2, 4, , Mgr. Michaela Pešková 1, 4, , Mgr. Patricia Kittová 1, 3, , Mgr. Martin Toul 2, 5, , Dmitri Nikitin , Ph.D.2, 5, , Prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.2, 6, , Doc. Mgr. Lukáš Kubala , Ph.D.1, 2, ,
Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, Královopolská 135, 612 65 Brno 1
Mezinárodní centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u Svaté Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno 2
Ústav biochemie, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 3
Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 4
Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie a RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 5
1. Neurologická klinika Fakultní nemocnice U Svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Pekařská 53, 602 00 Brno 6
Úvod: In-vivo testování trombolytik musí splňovat primárně schopnost hodnotit trombolýzu jako dynamický proces. Toto kritérium lze splnit pomocí přímého sledování trombolýzy skiaskopem nebo výpočetní tomografií. Cíl: Vyvinout experimentální model systémové embolie (SE) umožňující přímé sledování trombolýzy v in vivo modelu u potkana. Metodologie: Model používá umělé sraženiny (AC) připravené z tkáňového lepidla na bázi lidského fibrinu a pro rentgenologickou vizualizaci byl přidán síran barnatý. SE byla indukovaná aplikací AC (3 kusy, délka 10 mm) retrográdně ze společné karotidy do aortálního oblouku. Zvířata byla snímkována současně se zahájením trombolytické terapie. Pro detekci lýzy byla použita skiaskopie (permanentní živý obraz, záznam každých 5 minut) a mikroCT (záznam každých 10 minut). Model byl použit úspěšně u 144 skiaskopií a 25 mikroCT vyšetření. Skiaskopické snímky byly analyzovány pomoci software ImageJ, mikroCT pomocí software Bruker CTan. Výsledky: Model SE je bezpečný a v případě úspěšné aplikace AC má nulovou mortalitu. Při použití mikroCT je počet hodnocených AC stejný nebo vyšší než aplikovaný (možnost fragmentace AC při aplikaci). U skiagrafie byl počet analyzovaných AC 309, průměrný počet měřených AC 2,15±0,74. Limitem skiagrafie je 1/ 2D obraz (měřený stín je ovlivněn projekčním úhlem) a 2/ relativním limitem je počet zobrazených AC nižší, než počet aplikovaných AC, 3/ nižší kvalita zobrazení AC v mozkových cévách. Limitem mikroCT je 1/ pohybová neostrost v případě AC v mezenterických tepnách, 2/ relativně malá skenovaná část zvířete, při které lze sledovat současně maximálně 2 sraženiny v abdominální oblasti. Výhodou skiaskopie je „real-time“ obraz, možnost provádět katetrizační zákroky včetně angiografie, velice nízká radiační zátěž. Výhodou mikroCT je vysoká přesnost v měření změn objemu sraženiny ve 3D vizualizaci a excelentní zobrazení malých AC v mozkových cévách. Model SE sleduje jenom efektivitu trombolýzy, bezpečnost lze nepřímo Závěr: Použití umělých sraženin s kontrastní látkou na bázi síranu barnatého umožňuje rentgenologicky kvantifikovat rychlost rozpadu sraženiny a konstruovat lytickou křivku. Jednoduchost, opakovatelnost a robustnost modelu umožní porovnání trombolytického účinku nových potenciálních trombolytik, nebo jejich kombinací. Aplikace více AC umožňuje multiplikaci lytických křivek a tedy nakonec snižuje počet použitých laboratorních zvířat. Výzkum byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj - projekt INBIO (reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451), projektu MŠMT OPVVV PO1 project “FIT” CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000495 a projekt Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-08-00510. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena
MVDr. Peter Scheer Ph.D.
Absolvent fakulty všeobecného veterinárního lékařství VFU Brno. Ve výzkumu se věnuje experimentální chirurgii ve dvou oblastech 1/ zvířecí modely kardiovaskulárních onemocnění - a/ model infarktu myokardu: králík, potkan,– ligace koronárních tepen, potkan - kryonekróza, b/ všechna zvířata - angiografie, c/ Goldblattův model hypertenze, d/ model izolovaného srdce ve studiu antiarytmických látek 2/ zvířecí modely neurovaskulárních onemocnění - a/ model mozkového infarktu / ischemie - králík - tromboembolická MCAO, potkan - kryonekróza, tromboembolická MCAO, "suture" model MCAO, angiografie mozkových cév (skiaskopická, miCT, MRI) d/ in vivo přímé zobrazení trombolýzy – detekce mikrofluroskopií na modelech systémové arteriální embolizace a MCAO.
Peter Scheer 1, 2, , Jana Hložková 1, 2, , Adam Novobilský 3, Eliška Brhelová 1, Jana Doležalová 1, Ahmet Davut Aksu 2, Gabriela Kuzmínová 2, Jan Mičan 4, 6, , Martin Toul 4, 6, , Veronika Slonková 4, Sandra Thalerová 1, 5, 6, , Patrície Kittová 5, 7, , Dmitri Nikitin 1, 4, , Martin Marek 1, 4, , Jan Víteček 1, 5, , Lukáš Kubala 1, 5, , Zbyněk Prokop 1, 4, , David Bednář 1, 4, , Robert Mikulík 1, Jiří Damborský 1, 4, ,
Mezinárodní centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno 1
Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta Masarykovy Univerzity, Palackého třída 1, 612 00 Brno 2
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno, Oddělení farmakologie a toxikologie 3
Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie a RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 4
Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, Královopolská 135, 612 65 Brno 5
Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno 6
Ústav biochemie, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 62500 Brno 7
Spolupráce iktových center je zásadní pro získávání nezávislých dat založených na důkazech s potenciálem zlepšit péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Za tímto účelem vznikla Národní výzkumná síť STROCZECH s cílem propojit iktová a komplexní cerebrovaskulární centra v České republice a usnadnit tak realizaci nekomerčních multicentrických klinických studií. Takto získané údaje vedou k vývoji nových medicínských metod, optimalizaci použití léčivého přípravku a individualizaci jeho dávkování ve standardním algoritmu léčby, personalizovanému vývoji léků, návrhům aktualizace klinických osvědčených postupů apod. Národní výzkumná iktová síť STROCZECH byla vytvořena v roce 2020 a v současné době propojuje 24 center v České republice. Fungování sítě zajišťují čtyři komponenty: koordinaci všech činností sítě obstarává Realizační tým, výzkumné otázky hodnotí Vědecká rada a za realizaci studií v centrech jsou zodpovědní členové Výkonného výboru a studijní sestry/koordinátoři sítě STROCZECH. V dnešní době poskytuje STROCZECH výzkumníkům podporu od přípravy nových klinických projektů a start-up fáze přes jejich realizaci až po ukončení a tvorbu výstupů. Hlavním cílem zapojených center je ovlivnění kvality zdraví a životního standardu pacientů po prodělání cévní mozkové příhody pomocí rychlé implementace hypotéz studií do přístupu klinické praxe. Kromě toho jsme však také významným partnerem zahraničních zadavatelů pro realizaci mezinárodních klinických studií. O tom svědčí i skutečnost, že za dobu své existence je STROCZECH zapojen už do dvou infrastruktur, a to do celosvětové Global Alliance of Independent Networks focused on Stroke trials (GAINS) a nově též do European Stroke Organization Trials Alliance (ESOTA). STROCZECH představuje funkční síť, která propojuje iktová centra a usnadňuje realizaci akademických klinických projektů řešících aktuální klinické otázky. Za dva roky fungování sítě byl dokončen sběr dat pro osm studií, z čehož pět studií bylo autorských a další tři mezinárodní. Počet realizovaných studií však neustále roste. K dnešnímu dni je ve sdružených centrech realizováno šest studií a dalších osm studií je evidováno v přípravné fázi. Všechny aktivity, ale současně i získané dílčí úspěchy, vedou k postupnému naplnění podstaty sítě STROCZECH, tedy ke zlepšení diagnosticko-léčebné péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, a tím i k ovlivnění kvality jejich každodenního života v následném období.
PharmDr. Kunešová Veronika, Ph.D.
Je absolventkou Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a od dob ukončení studia v roce 2007 se jako akademický pracovník podílela na výuce a garantování odborných předmětů. Na svém postgraduálním studiu se zabývala hodnocením biologických účinků nově izolovaných látek přírodního charakteru a syntetizovaných substancí na tkáňových kulturách. Ve stejné době začala působit jako lektorka na odborných konferencích určených pro lékaře, lékárníky a farmaceutické asistenty.
Většinu své praxe cílila na klinickou farmacii, kde se věnovala individualizaci a optimalizaci farmakoterapie hospitalizovaných pacientů, vytváření léčebných postupů dle současných guidelines. Mimo samotné působení v lékařském kolektivu pracovala v oblasti klinických studií, kde navrhovala samotný koncept, monitorovala, hodnotila a ověřovala výstupy. Tato koordinace vědeckých a výzkumných činností vedla k implementaci získaných výsledků do klinické praxe, a to jak v oblasti terapeutické, tak diagnostické.
V průběhu rodičovské dovolené začala spolupracovat na realizaci odborného vzdělávání lékařů a farmaceutů formou online konferencí, kde připravuje autorské scénáře a moderuje diskuze s předními českými odborníky na aktuální témata v oblasti zdravotnictví.
V současné době pracuje na pozici Národní koordinátorky výzkumné iktové sítě STROCZECH.
Je autorkou odborných a vědeckých publikací a spoluautorkou několika tuzemských i mezinárodních grantů, které se věnovaly aplikaci nových terapeutických a diagnostických přístupů, jejich následnému hodnocení a ověřování dosažených klinických cílů.
PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1, Mgr. Kateřina Valentová 1, Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Lenka Bártová 1, Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Ing. Pavla Šafránková , DiS.1, Bc. David Voříšek 1, Bc. Zdeňka Beránková Juchelková 1, Bc. Kristýna Znamenáčková 1, Mgr. Veronika Gabrielová 1, Mgr. Helena Moravcová 1, Mgr. Helena Ševčíková 1, Mgr. Aleš Mazánek 1, PharmDr. Lenka Součková , Ph.D.2, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1,
Cerebrovaskulární výzkumný tým, STROCZECH, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 1
Farmakologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika; Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 2
Předbežný program, změna vyhrazena!
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.