Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úvod: V našom projekte nadväzujeme na recentnú štúdiu z oblasti strojového učenia, v ktorej bola skonštruovaná hlboká konvolučná neurónová sieť za účelom automatickej identifikácie biologického pohlavia z EEG signálov. Štúdia reportovala signifikantne zvýšené pásmo beta frekvencie u zdravých žien, v porovnaní so zdravými mužmi. Aby sme uvedené výsledky mohli validovali a zobecniť, spracovali sme nezávislý dataset pozostávajúci z osôb trpiacich depresiou. Metódy: Dáta tvorili EEG signály 134 pacientov s depresiou. Pre každého pacienta sme vyhodnocovali dva záznamy, jeden získaný pred a druhý po štyroch týždňoch anti-depresívnej liečby. Signál bol v dĺžke 10 minút a jeho predspracovanie bolo do veľkej miery konzistentné s PREP postupom. Odvodili sme relatívnu silu beta frekvencie pre každú elektródu a následne skonštruovali jednorozmerný model logistickej regresie (obsahujúci priemernú relatívnu silu beta frekvencie zo všetkých elektród). Aby sme vyčerpali informačnú silu dát, v ďalšej fáze analýzy sme skonštruovali aj mnohorozmerný model, uvažujúc relatívnu silu beta frekvencie v každej z 19 elektród zvlášť. Výsledky: Rozdiel v relatívnej sile beta frekvencie bol medzi pohlaviami signifikantný. Jednorozmerný model dosiahol klasifikačnú presnosť 77 %, čo je v súlade s pôvodnou štúdiou. Napriek tomu, že rozdiel medzi mužmi a ženami bol konzistentný naprieč väčšinou elektród, mnohorozmerný model celkovo presnosť klasifikácie nezvýšil. Naopak, rastúca komplexnosť modelu viedla k zníženiu klasifikačnej sily. Užívanie antidepresívnej liečby výsledky neovplyvnilo, jednorozmerný model dosiahol viac ako 70% presnosť, čo umocňuje vierohodnosť a robustnosť pôvodného zistenia. Tento projekt bol podporený Internou grantovou agentúrou Českého vysokého učení technického v Praze – SGS19/169/OHK3/3T/13.
Barbora Bučková
Barbora Bučková je absolventkou magisterského štúdia matematickej biológie na Masarykovej univerzite. Aktuálne študuje tretí ročník doktorského štúdia v odbore umelá inteligencia a biokybernetika na Českom vysokom učení technickom v Prahe, pod vedením doktora Jaroslava Hlinku. Vo svojej práci sa venuje analýze neurozobrazovacích dát, predovšetkým z pohľadu aplikácie metód strojového učenia a efektívnej redukcie dimenzionality. Na výskume spolupracuje s Ústavom informatiky Akadémie vied Českej republiky a Národným ústavom duševného zdravia.
Barbora Bučková 1, Martin Brunovský 2, Martin Bareš 2, Jaroslav Hlinka 3,
Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze, Česká republika 1
Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česká republika 2
Ústav informatiky AV ČR, v. v. i., Praha, Česká republika 3
Pracovná pamäť je jednou zo základných kognitívnych funkcií. Zraková pracovná pamäť (visual working memory, VWM) je krátkodobým úložiskom zrakových informácií, umožňujúcim ich rýchle využitie pre potreby a účely ďalších kognitívnych procesov. V centre výskumu VWM boli doteraz predovšetkým procesy, ktoré súvisia s limitovanou kapacitou VWM (ktorá je obmedzená na približne 4 objekty/položky). V našom výskume sa venovali presnosti držania informácie v VWM. Pomocou na udalosť viazaných potenciálov (event-related potentials, ERPs) sme zisťovali, či presnosť VWM závisí na procesoch ukladania, držania alebo vybavovania informácie z VWM. Našej štúdie sa zúčastnilo 37 zdravých dobrovoľníkov, ktorých úlohou bolo udržať v pamäti informáciu o orientácii objektu v priestore a s časovým odstupom rozhodnúť, či opätovne zobrazený objekt zmenil svoju orientáciu. Počas vykonávania tejto úlohy sme merali EEG/ERPs z povrchu hlavy pomocou 61 elektród. Zistili sme, že prediktorom presnosti zapamätania bola amplitúda ERP nad centrálnou frontálnou oblasťou v čase kódovania do pamäti, nie v čase držania alebo vybavovania z VWM. Tieto výsledky svedčia o tom, že presnosť držania informácie v VWM je determinovaná procesmi, ktoré regulujú ukladanie zrakovej informácie do pamäti. Táto práca bola podporená grantom VEGA 2/0170/19.
MUDr. Igor Riečanský PhD.
Neurofyziológ a psychiater, vedúci Oddelenia behaviorálnej neurovedy v Centre experimentálnej medicíny Slovenskej akadémie vied
Milan Mitka 1, Igor Riečanský 1,
Centrum experimentálnej medicíny SAV 1
Introduction Borderline personality disorder (BPD) is associated with both increased sensitivity to social exclusion as well as negatively biased processing of non-exclusionary situations. This in turn aggravates other BPD symptoms and further complicates the social functioning and treatment of BPD patients. Cyberball is a computerized task designed to induce social exclusion in participants under laboratory conditions. In this task, the participant plays a ball-tossing game with two other players. The participant is unaware of the fact that these „players“ are in fact a computer script programmed to exclude the participant after the initial training period. The level of perceived social exclusion is assessed using Williams‘ 12-item ADNS scale. Brain imaging techniques like functional magnetic resonance (fMRI) or electroencephalography (EEG) are routinely utilized to study brain activity during the Cyberball task in various subject groups. While a number of Cyberball studies in BPD using fMRI have been conducted, the studies using EEG are rather scarce. Methods The current study aims to search for electrophysiological abnormalities in BPD patients during the Cyberball task. To this end, we employed high-density EEG in BPD patients and healthy control subjects (HC). A previous study found task-induced differences in frontal alpha asymmetry metrics between BPD patients and HC subjects during social exclusion. Frontal alpha asymmetry is thought to signify a general approach – withdrawal motivational response. In our study, we aim to replicate previous frontal alpha asymmetry findings in our patient sample. Summary Increased sensitivity to social exclusion negatively affects social functioning and treatment of BPD. The Cyberball task allows us to study social exclusion under controlled laboratory conditions. In our study, we used a high-density EEG design to capture brain activity during the Cyberball task. We predict increased frontal alpha asymmetry in BPD during social exclusion compared to healthy control subjects. Preliminary results will be presented. This work was supported by the grant Ministry of Health of the CR NU20-04-00410.
Jiří Kutý
Jiří Kutý je postgraduálním studentem Neurověd na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ve svém studiu se věnuje zpracování experimentálních dat z oblasti elektrofyziologie a problematice hraniční poruchy osobnosti.
Jiří Kutý 1, Pavla Linhartová 2, Martin Lamoš 3, Tomáš Svěrák 2, Alena Damborská 2,
Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1
Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic; Department of Psychiatry, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 2
CEITEC - Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 3
Introduction: Optic neuritis (ON) is a frequent presenting manifestation of multiple sclerosis causing impaired vision or blindness. Despite the common belief that ON is associated with good recovery of visual function within several weeks, up to 40 % of patients still show abnormal visual acuity or contrast sensitivity after 10 years and 60 % patients complain about persistent difficulties, especially with motion perception or colour vision. In order to test putative neuroprotective treatments, early biomarkers of functional recovery after ON are required, such as functional magnetic resonance imaging (fMRI) with stimulation of multiple visual system domains. In this study, we have assessed an extended fMRI protocol in a pilot cohort of healthy volunteers with artificially impaired vision in one eye, serving as a functional model of ON. Methods: Twenty eight healthy volunteers (18 women, mean age 30.1±6.4, 27 right-handed) with normal vision and maximum refractive error ±2.5 D were enrolled and underwent one fMRI session. Participants were instructed to observe a green fixation cross on LCD screen (405 cd/m2, 33.9° × 19.1° of the central visual field, viewing distance 118 cm) during three pre-randomised visual stimulation paradigms while wearing MRI compatible glasses to correct refractive errors and to blur a randomly assigned eye (12 dominant and 16 non-dominant eyes) by additional +3.0 D. Each of the 3 paradigms was designed to selectively activate different regions of the ventral and dorsal visual processing streams: 6 min pattern reversal (15 angular minutes square size, 2 Hz), 8 min radial motion onset (expanding/collapsing concentric low contrast circles, 200 ms duration, inter-stimulus interval 1000 ms), and 9 min face presentation alternating with noise (matched luminosity and spatial frequencies, 5° of the central visual field, 2 Hz). Stimulation was delivered in 15 s blocks with jittered rest. A custom-designed MRI-compatible partition was used to enable alternating monocular stimulation in each functional run. Subject cooperation was monitored using a vigilant attention task with brief (500 or 600 ms) colour change of the fixation cross and button response (on average 0.5 targets per block). Imaging data were acquired using a 1.5 T (Siemens Aera, Erlangen, Germany) scanner with 20-channel head/neck coil. Protocol consisted of gradient-echo echo-planar imaging sequences (30 slices, 5 mm thick, field of view 220 mm, matrix 64 × 64, echo/repetition time 40/2500 ms, flip angle 80°), a high resolution 1-mm isotropic T1-weighted scan, and a gradient-echo field map to correct susceptibility-induced distortions. Statistical analysis was performed using FEAT, part of FSL v. 5.0.9, including standard pre-processing and motion artifact regression in ICA-AROMA. In the general linear model, paired t-tests comparing the activation between the blurred and fellow eyes in each condition were evaluated using FLAME stage 1 and 2. Resulting maps were thresholded cluster-wise at Z > 3.0 and corrected p < 0.05. Results: Interim analysis showed no significant difference in activation levels between eyes during pattern reversal stimulation. However, in face > noise contrast, stimulation of the blurred eye elicited significantly lower activation in the right fusiform gyrus (face area) than the fellow eye. In motion onset stimulation, blurred eye was associated with lower activation in the left dorsolateral occipital cortex (V2/V3). Conclusions: We demonstrate a comprehensive multimodal fMRI protocol with a unique custom-designed solution providing alternating monocular visual stimulation. Our interim data illustrate possible utility of selective dorsal and ventral stream stimulation, suggesting a higher sensitivity of higher-order visual areas to visual acuity impairment. Acknowledgements: Supported by the Ministry of Health of the Czech Republic, grants nr. NV19-06-00216, and MH CZ – DRO (FNOl, 00098892).
MUDr. Pavel Hok Ph.D.
MUDr. Pavel Hok absolvoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého (LF UP) v roce 2013. Již od roku 2008 spolupracuje s Laboratoří fMRI Neurologické kliniky LF UP pod vedením prof. MUDr. Ing. Petra Hluštíka, Ph.D. Hlavním výzkumným zaměřením laboratoře a potažmo i dr. Hoka je plasticita senzorimotorického systému v zobrazování fMRI. V letech 2014 a 2015–2016 dr. Hok získával také vědecké zkušenosti na výzkumných stážích na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Od roku 2017 se ve své klinické praxi věnuje také pacientům s roztroušenou sklerózou. V roce 2020 úspěšně atestoval v oboru neurologie a také obhájil disertační práci na téma „Modulation and plasticity of sensorimotor brain networks during afferent stimulation“.
Pavel Hok 1, Jan Kremláček 2, Tereza Svrčinová 1, František Odstrčil 3, Martina Rybáriková 4, Irena Šínová 4, Ivona Korčáková 5, Jan Valošek 6, Anna Arkhipova 1, Jakub Čivrný 3, Petr Hluštík 1, Jan Mareš 1, Petr Kaňovský 1, Martin Šín 4,
Department of Neurology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czechia 1
Department of Medical Biophysics and Department of Pathological Physiology, Charles University, Prague and Hradec Králové, Czechia 2
Department of Radiology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czechia 3
Department of Ophthalmology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czechia 4
Department of Biomedical Engineering, University Hospital Olomouc, Czechia 5
Department of Neurology and Department of Biomedical Engineering, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czechia 6
Background Hypokinetic dysarthria (HD) is a common but difficult-to-treat symptom of Parkinson’s disease (PD). It is characterized by monoloudness and monopitch, imprecise articulation, and irregular pitch fluctuations. The effects of dopaminergic medication on HD are limited; therefore, other non-pharmacological interventions have been tested. Objectives We focused on long-term effects of multiple-session repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) for hypokinetic dysarthria in Parkinson’s disease on diffusion parameters of speech-related white matter (WM) tracts. Methods A randomized parallel-group sham stimulation-controlled design was used. Patients were assigned to ten sessions (2 weeks) of real or sham 1 Hz stimulation over the right superior temporal gyrus. Stimulation effects were evaluated at weeks 2 (T1), 6 (T2), and 10 (T3) after the baseline assessment using MRI diffusion tensor imaging and a validated speech assessment (3F Test). Results Altogether 33 PD patients completed the study. Linear mixed model revealed significant time-by-group interaction (p = 0.002) for the fractional anisotropy (FA) of the left anterior arcuate fasciculus. The post-hoc comparisons revealed that the FA significantly increased between T2 and T3 (p = 0.027) in the real rTMS group; no significant changes in the temporal evolution of FA values were observed in the sham group. A direct comparison of the two groups showed a significant difference in the FA values at T3 follow-up visit (p = 0.003); no significant differences in FA were observed at baseline (p = 0.075). A significant positive correlation was found between the FA changes of the left anterior AF with time and the temporal evolution of the total 3F Test score (R = 0.251, p = 0.044). Conclusions This study showed for the first time that rTMS treatment for hypokinetic dysarthria exerts its effects via enhancement of WM integrity of the tract engaged in the auditory-motor loop and precise articulation. This finding is supported by the observed association between the temporal evolution of the FA values of this tract and clinical HD parameters. Acknowledgment This project received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation program under the Marie Skłodowska-Curie grant agreement no. 734718 (CoBeN) and from a grant from the Czech Ministry of Health, 16-30805A. We also acknowledge the core facility MAFIL of CEITEC supported by the MEYS CR (LM2018129 Czech-BioImaging).
Luboš Brabenec
Luboš Brabenec je psycholog a člen výzkumné skupiny Aplikované neurovědy ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Ve svém výzkumu se zaměřuje především na nemotorické symptomy Parkinsonovy choroby a na neinvazivní mozkovou stimulaci.
Luboš Brabenec 1, Patrik Šimko 2, Alžběta Šejnoha Minsterová 1, Milena Košťálová 3, Irena Rektorová 4,
Applied Neuroscience Research Group, Central European Institute of Technology – CEITEC, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1
Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2
Department of Neurology, Faculty Hospital and Masaryk University Brno, Czech Republic 3
First Department of Neurology, Faculty of Medicine and St. Anne’s University Hospital, Masaryk University, Brno 4
Úvod: V diagnostice cervikální dystonie mají zásadní význam neurofyziologická vyšetření – zejména EMG-polygrafie a turns/amplitude analýza signálu EMG. Při EMG-polygrafii hodnotíme aktivitu svalů v klidové pozici či během dystonického pohybu a sledujeme případnou aberantní aktivaci svalů při aktivních pohybech šíje. Analýza turns/amplitude kvantifikuje svalovou aktivitu; dle hodnoty parametru turns/s při registraci v klidu určujeme, zda se jedná o dystonickou aktivitu. Našim cílem je srovnat obě metody a upřesnit, který z výstupů vyšetření (hodnota turns/s, nebo údaj o aberantní aktivaci svalu při EMG-polygrafii) má větší význam pro výběr svalů k aplikaci botulotoxinu (BTX), která je u pacientů s cervikální dystonií hlavním léčebným opatřením. Metodika: Byla shromážděna data ze 105 vyšetření provedených prvním autorem sdělení v období 1/2016 – 7/2020. Oběma metodami byly vyšetřovány tyto svaly: m. sternocleidomastoideus (mSCM), m. splenius capitis (mSPLC) a m. trapesius (mTRP) - všechny oboustranně, výběrově byly pak pomocí analýzy turns/amplitude vyšetřovány i další svaly; vyšetření byla prováděna koncentrickými jehlovými elektrodami. Při hodnocení analýzy turns/s byly jako pozitivní označeny svaly s hodnotou turns/s nad 200. U polygrafického vyšetření byly do analýzy zahrnuty údaje o aberantní aktivaci svalů při pohybech šíje (registrace byla prováděna u všech svalů, standardně byla aberantní aktivace hodnocena pouze u mSCM a mSPLC). V 63 případech u pacientů v návaznosti na EMG vyšetření proběhla aplikace BTX lékařem Centra pro abnormní pohyby a parkinsonismus Brno. U 48 z těchto aplikací byl efekt následně pacienty subjektivně hodnocen jako příznivý, data z vyšetření těchto pacientů vstupovala do následující analýzy. Nejprve byla vypočítána procentuální shoda obou metod s aplikací BTX do jednotlivých svalů. Shodou byl myšlen výběr určitého svalu danou vyšetřovací metodou a aplikace BTX do tohoto svalu nebo naopak neoznačení určitého svalu a neprovedení aplikace BTX do tohoto svalu. Pro otestování srovnatelnosti vzorce aplikovaných svalů s výsledky obou vyšetřovacích metod pak byl použit Wilcoxonův párový test s hladinou významnosti 0,05. Výsledky: V analýze turns/amplitude byla při 79 ze 105 vyšetření shledána dystonická aktivita v některém z vyšetřených svalů. Při polygrafickém vyšetření byla aberantní aktivace v některém z analyzovaných svalů shledána při 56 vyšetřeních. Obě metody souhlasně určily jako pozitivní 51 z vyšetřených svalů, u 96 svalů byla pozitivní pouze analýza turns/amplitude, u 48 svalů byla shledána pouze aberantní aktivace. Výběr svalů při efektivní aplikaci BTX statisticky významně více odpovídal svalům určeným metodou turns/amplitude, než svalům určeným analýzou aberantní aktivace. (Medián procentuální shodnosti vzorce aplikovaných svalů s pozitivitou analýzy turns/amplitude se statisticky významně lišil od mediánu procentuální shodnosti vzorce aplikovaných svalů z EMG-polygrafie (p < 0,001). Výběr svalů při efektivní aplikaci BTX statisticky významně více odpovídal svalům určeným metodou turns/amplitude, než svalům určeným analýzou aberantní aktivace.) Souhrn a diskuse: Elektrofyziologická vyšetření krčních svalů – EMG-polygrafie i analýza turns/amplitude mají v diagnostice cervikální dystonie značný význam. Obě metody popisují různé aspekty fenoménu cervikální dystonie a navzájem se doplňují. Z naší analýzy se podle očekávání jeví, že pro určení dystonických svalů vhodných pro aplikaci botulotoxinu má větší význam analýza turns/amplitude (hodnota turns/s), oproti sledování aberantní aktivace svalů při EMG-polygrafickém vyšetření. Provedená analýza má však četné limitace: byl zahrnut nízký počet vyšetření (48); oběma metodami byl standardně hodnocen odlišný počet svalů (6 svalů hodnocených analýzou turns/amplitude, pouze 4 svaly hodnocené z hlediska aberantní aktivace); BTX mohl být aplikován do svalů, do kterých být aplikován nemusel, naopak nemusel být aplikován do svalů, do kterých být aplikován měl; aplikace BTX neprováděl jen jeden lékař; efekt aplikací BTX byl hodnocen pouze subjektivně. Další limitace budou dále diskutovány, stejně jako budou uvedeny podrobnější výsledky.
MUDr. Tomáš Gescheidt Ph.D.
MUDr. Tomáš Gescheidt, Ph.D. od dokončení studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, od roku 2007 doposud, pracuje na I. neurologické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 složil atestační zkoušku v oboru neurologie, v roce 2013 dokončil postgraduální studium. Hlavní oblastí zájmu je klinická elektrofyziologie (elektromyografie, evokované potenciály, intraoperační monitorace) a léčba spasticity (aplikace botulotoxinu, intrathekální aplikace baklofenu pomocí „baklofenové pumpy“).
Tomáš Gescheidt 1, Tereza Jurková 1,
1. neurologická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně 1
Centrum pro léčbu spasticity, Brno 2
Centrum pro epilepsie, Brno 3
Úvod: Roztrúsená skleróza je závažné autoimunitné ochorenie, ktoré primárne postihuje bielu hmotu a prejavuje sa rôznorodými poruchami ako kognície, tak motorického aparátu. V našej práci sme aplikovali techniky strojového učenia na neurozobrazovacie dáta, za účelom rozlíšiť osoby s roztrúsenou sklerózou od zdravých kontrol. Metódy: Štúdie sa zúčastnilo 64 osôb s roztrúsenou sklerózou, súbor zdravých kontrol bol s pacientmi štatisticky porovnateľných z hľadiska pohlavia a veku a tvorilo ho 65 osôb. Pracovali sme s troma typmi príznakov: priemerná frakčná anizotropia naprieč regiónmi bielej hmoty, regionálny objem šedej hmoty a matica funkčnej konektivity. Na získané príznaky sme následne nezávislo aplikovali dve klasifikačné metódy 1) Metódu podporných vektorov 2) Logistickú regresiu v kombinácii s analýzou hlavných komponent. Obdobu oboch postupov sme súčasne použili v regresnej úlohe k identifikácii vzťahov príznakov s nameranými klinickými škálami. Výsledky: Presnosť klasifikácie dosiahnutá kombináciou príznakov frakčnej anizotropie a metódou podporných vektorov bola 96,1 %, čo je zatiaľ najvyššia hodnota reportovaná v literatúre. Navyše, presnosť logistickej regresie, ktorá obsahovala iba prvé tri PCA komponenty frakčnej anizotropie dosiahla 89,9 %. Vo väčšine prípadov nebol rozdiel v presnosti použitých metód štatisticky signifikantný. V rámci regresnej úlohy sme boli schopní identifikovať lineárny vzťah medzi prvou PCA komponentou regionálneho objemu šedej hmoty a štyrmi z piatich nameraných klinických škál. Tento projekt bol podporený Internou grantovou agentúrou Českého vysokého učení technického v Praze – SGS19/169/OHK3/3T/13.
Barbora Bučková
Barbora Bučková je absolventkou magisterského štúdia matematickej biológie na Masarykovej univerzite. Aktuálne študuje tretí ročník doktorského štúdia v odbore umelá inteligencia a biokybernetika na Českom vysokom učení technickom v Prahe, pod vedením doktora Jaroslava Hlinku. Vo svojej práci sa venuje analýze neurozobrazovacích dát, predovšetkým z pohľadu aplikácie metód strojového učenia a efektívnej redukcie dimenzionality. Na výskume spolupracuje s Ústavom informatiky Akadémie vied Českej republiky a Národným ústavom duševného zdravia.
Barbora Bučková 1, Jan Mareš 2, Antonín Škoch 2, Jakub Kopal 3, Kamila Řasová 4, Jaroslav Hlinka 5,
Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze, Česká republika 1
Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česká republika 2
Ústav počítačové a řídící techniky, VŠCHT, Praha, Česká republika 3
Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika 4
Ústav informatiky AV ČR, v. v. i., Praha, Česká republika 5
Úvod: Synkinezy je možné definovat jako neúmyslnou ko-kontrakci svalů doprovázející volní pohyb. Nejčastěji se týkají malých svalů (faciální, extraokulární) a jsou důsledkem chybného přepojení axonů při spontánní regeneraci poškozeného nervu. Typickým příkladem je nechtěné zavírání oka při pohybu úst po spontánní regeneraci nervus facialis. Léčba synkinez je svízelná; často přetrvávají a mohou významně zhoršit funkční výsledek reinervace. Kromě spontánně vznikajících synkinez se s nimi setkáváme po neurotizačních operacích na periferních nervech. Nervové transfery (neurotizace) využívají k rekonstrukci funkce jiný nerv (či jeho část) z blízkého anatomického okolí. Příkladem mohou být distální neurotizace AIN pro motorickou porci n. ulnaris, neurotizace větve n. radialis pro dlouhou hlavu tricepsu k restituci funkce m. deltoideus (Leechavengvongs), neurotizace fasciklu ulnárního nervu pro FCU při poškození n. musculocutaneus (Oberlin) a další. Dalšími nutnými podmínkami, kromě anatomické blízkosti, je distální umístnění (vzdálenost k efektoru) a srovnatelná velikost obou nervů (počet axonů), výhodou je agonistická funkce obou svalů (kokontrakce antagonistů zhoršuje funkční výsledek). Supercharge neurotizace je potencování reinervačních změn po rekonstrukci primárního nervu end-to-end distálním přidáním zdroje axonů z donorského nervu (end-to-side), což zkracuje dobu do dosažení reinervace a zlepšuje trofiku efektoru pro funkční reinervaci původním nervem (neurotrofní potenciál). Metodika: Synkinezy jsou verifikovány dvoukanálovým vyšetřením jehlové EMG ve svalu původně inervovaném donorským nervem a v cílovém svalu (recipient). Sledujeme volní aktivitu v obou svalech při volní kontrakci původního i cílového svalu. Výsledky: V počátečních stádiích reinervace pozorujeme volní aktivitu v cílovém svalu pouze při aktivaci svalu původně inervovaného donorským nervem. Při volní aktivaci původně inervovaného svalu se objevuje volní aktivita v recipientu. Přítomnost časných (3-4 m po rekonstrukci) reinervačních změn je, jako u všech chirurgických výkonů na periferních nervech, prediktorem dobrého funkčního výsledku. Postupem času je možné za pomoci cílených rehabilitačních metodik (biofeedback) tyto synkinezy redukovat; předpokládá se zásadní vliv cerebrální plasticity, která ale významně klesá s věkem. Nízká cerebrální plasticita je častým důvodem špatného funkčního výsledku i při prokázané synkinetické reinervaci, zejména při použití antagonisty jako zdroje donorských axonů. Závěr: Synkinezy prokazujeme běžně po neurotizačních výkonech. Synkinezy při aktivaci původního svalu v ideálním případě mizí do 2 let (reorganizace motorické kůry), často ale přetrvávají a slouží pro pacienty jako pomocný startér nového volního pohybu. Často i při úspěšné reinervaci po neurotizaci není dosaženo kvalitní izolované volní inervace recipientu, což je nejspíše dáno nízkou cerebrální plasticitou, zejména u starších pacientů. Sledování dynamiky synkinez donor - recipient slouží jako nepřímý průkaz reorganizace motorického kortexu. U supercharge neurotizací je možné pomocí monitorace synkinez odlišit zdroj axonů reinervujících cílový sval.
MUDr. Štěpánka Brušáková MBA.
MUDr. Štěpánka Brušáková, MBA
Jankovcova 2451/45, 415 01 Teplice
nar. 12.6.1975
Kontakt: telefon +420 602 961 762
e-mail stepanka.brusakova@kzcr.eu
Pracoviště: Neurologické oddělení, Krajská zdravotní a.s.- Masarykova nemocnice o.z., Ústí nad Labem
Profesionální pozice: primář, vedoucí lékař neurofyziologické laboratoře
Klinická práce: EMG + EvP laboratoř, ambulance nervosvalových onemocnění, Emergency, všeobecná ambulance, KCC, IOM
1993-1999 1. LFUK
2002 atestace neurologie
2002 FCE in English
2002-2003 Australian College of Remedial Therapies Sydney
2003 Kurz EMG
2005 Kurz EvP
2011 Kurz US magistrálních mozkových arterií
2012 Kurz EEG
2015 FO EMG
2015 Licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru neurologie 2016 FO EvP
Zaměstnání
1999 - dosud Neurologie Krajská zdravotní MN Ústí nad Labem
Štěpánka Brušáková 1, Ivan Humhej 2, Jiří Ceé 1,
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. 1
Neurochirurgická klinika FZS UJEP v Ústí nad Labem a KZ, a.s. - MNUL, o.z., Ústí nad Labem 2
Transkraniálna elektrická stimulácia (tES) je bezpečná neinvazívna neurostimulačná metóda, ktorej princípom je modulácia neurálnej aktivity elektrickým prúdom pretekajúcim medzi dvomi povrchovými stimulačnými elektródami, anódou a katódou. V závislosti od uloženia elektród môžeme hovoriť o anodálnej a katodálnej stimulácii. Oba typy stimulácie môžu mať rozdielne mechanizmy účinku, pričom anodálna stimulácia sa najčastejšie spomína v súvislosti so zvyšovaním depolarizácie postsynaptických neurónov a tým so zvýšenou excitabilitou tkaniva a zlepšením sledovanej behaviorálnej funkcie. Katodálna stimulácia sa naopak zvyčajne prejavuje zvýšenou mierou hyperpolarizácie neurónov, zníženou excitabilitou a zhoršením behaviorálnej funkcie. Účinky stimulácie sú však ovplyvňované viacerými faktormi ako intenzita aplikovaného prúdu, dĺžka stimulácie a pod. Rovnako existujú viaceré práce, ktoré nepreukázali opačné účinky anodálnej a katodálnej stimulácie. Nakoľko sa však jedná o metódu, ktorá sa čoraz viac využíva vo výskume aj v klinickej praxi, je nevyhnutné ďalej skúmať presné fyziologické a behaviorálne mechanizmy jej účinku. tES býva aplikovaná na mnohé povrchové mozgové štruktúry, najmä na rôzne oblasti neokortextu. Okrem toho je však pomocou tejto metódy možné efektívne modulovať aj aktivitu mozočka. Mozoček je najčastejšie asociovaný s koordináciou motorických funkcií. V súčasnosti však viaceré klinické, neurozobrazovacie a neurostimulačné štúdie poukázali na fakt, že môže byť zapojený aj do koordinácie mnohých afektívnych a kognitívnych funkcií. V rámci kognitívnej domény bola dosiaľ preukázaná jeho účasť napríklad v pracovnej pamäti, pozornosti alebo verbálnej fluencii. Stále však nie je známe, akým spôsobom sa zúčastňuje na riadení spomenutých nemotorických funkcií. Cieľom nášho výskumu bolo preto pomocou anodálnej a katodálnej transkraniálnej elektrickej stimulácie jednosmerným prúdom (tDCS) overiť možnosť zapojenia mozočka v sémantickej pamäti. Nášho výskumu sa zúčastnilo 106 zdravých dospelých probandov, ktorí boli náhodne rozdelení do troch skupín (anodálna tDCS, katodálna tDCS, sham tDCS). Všetkým probandom boli pred a okamžite po stimulácii administrované behaviorálne úlohy zamerané na sémantickú pamäť. V prvej úlohe boli podľa špecifických podmienok inštruovaní generovať slovné asociácie a disociácie. Druhá úloha spočívala v dokončovaní viet s rozdielnou mierou predikovateľnosti kontextu (vysoko predikovateľné vs. nepredikovateľné vety). Samotná stimulácia trvala 20 minút s intenzitou prúdu 2 mA. Získané výsledky naznačujú, že anodálna, ale nie katodálna alebo sham stimulácia mala efekt na niektoré aspekty sématnickej pamäti. Anodálna tDCS v rámci nášho experimentu pozitívne ovplyvnila generáciu slovných asociácií, no nemala žiaden signifikantný vplyv na ostatné parametre lexikálno-sémantického vybavovania a sémantickej predikcie. Naše výsledky tak naznačujú, že mozoček môže byť zapojený do procesov lexikálno-sémantického vybavovania. Tieto zistenia môžu byť významné aj z hľadiska narastajúceho množstva dôkazov o úlohe mozočka vo viacerých neuropsychiatrických ochoreniach, ktoré sú sprevádzané dysfunkciami v kognitívnej doméne. Rovnako sme preukázali, že aplikácia anodálnej a katodálnej tDCS na to isté tkanivo sa nemusí manifestovať opačnými behaviorálnymi efektami. Práca je podporená projektmi DoktoGrant, prihláška č. APP0100, VEGA 2/0059/20 a APVV-19-0570.
Mgr. Dominika Besterciová
Študentka doktorandského štúdia, odbor fyziológia živočíchov. Oblasťou výskumu je využívanie transkraniálnej elektrickej stimulácie na štúdium nemotorických funkcií mozočka.
Dominika Besterciová 1, Rastislav Rovný 1, Martin Marko 1, Igor Riečanský 1,
Centrum experimentálnej medicíny SAV, Bratislava, Slovenská republika 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.