sekce HUBRAM - funkční zobrazování I: Difúze a BOLD - co vše může být špatně a na co si dát pozor
Keller J, Tintěra J
Úvod do problematiky typických artefaktů v echoplanárních (EPI) sekvencích, které jsou principem difuzí váženého zobrazení i fMRI, možnosti jejich kompenzace a prevence. Praktická demonstrace ovlivnění výsledků analýzy difuzí-vážených dat vybranými artefakty.
sekce HUBRAM - funkční zobrazování II: Praktické zpracování fMRI dat v prostředí Matlab a SPM12
Gajdoš M, Mikl M
Prakticky orientovaný kurz ukáže práci s daty v prostředí Matlab a toolboxu SPM12, včetně ukázky zpracování pomocí dávkového uživatelského skriptu. Při ukázkách se lektoři zaměří na názornou prezentaci dat a výstupů zpracování fMRI i na typické problémy, které se mohou při zpracování vyskytnout.
Neurosonologie periferních nervů
Minks E, Lachmann H
Kurz seznámí se základy vyhledávání periferních nervů pomocí ultrazvuku. Účastníci kurzu si budou moci vyzkoušet práci s UZ přístrojem při detekci hlavních nervů na horní a dolní končetině včetně anatomických úžin. (Maximum 12 účastníků)
Neurosonologie svalů horní a dolní končetiny
Jech R, Lachmann H
Kurz je určen pro lékaře, kteří zamýšlejí aplikovat botulotoxin do svalů horní a dolní končetiny, za účelem potlačení nadměrně zvýšené svalové aktivity. Kurz je rovněž určen pro aplikátory, kteří se chtějí zdokonalit v dovednosti neurosonologie svalů končetin. Cílem je získání základních návyků při vyhledávání nejčastěji aplikovaných svalů spastických končetin pomocí ultrazvuku. (Maximum 12 účastníků)
Elektromyografie – kondukční studie
Ehler E, Mazanec R
Cílem kurzu je seznámit účastníky s principy a možnostmi kondukčních studií. V úvodu kurzu budou zopakovány základy vedení impulzu v různých typech vláken periferních nervů. Pak následují charakteristiky a problémy registrace senzitivních i motorických potenciálů. Budou uvedeny různé metody kondukčních studií v různých nervech. Pro konkrétní použití v klinice se kurz soustředí na typické poruchy, kdy mají kondukční studie velký význam – demyelinizační neuropatie, úžinové syndromy, traumata periferních nervů. Pro větší názornost bude uvedeno několik kazuistik, a to včetně odhadu diagnózy (multiple-choice testu).
Elektromyografie – jehlová EMG
Mazanec R, Ehler E
Východiskem kurzu je seznámit účastníky se základy jehlové elektromyografie v diagnostice neurogenních a myogenních lézí. Cílem kurzu je poskytnout účastníkům informaci o metodice jehlové EMG na základě obecně akceptovaných metodických postupů v detekci neurogenní či myogenní léze. Budou probrány základní principy jehlové EMG, hodnocení spontánní /volní aktivity a principy kvantitativního hodnocení volní aktivity s využitím počítačového zpracování signálu (T/A analýza a multi MUP analýza). Strategie vyšetření bude dokumentována ukázkami nálezů, se kterými se lékaři setkávají v reálné EMG praxi.
Intraoperační neurofyziologie
Ostrý S, Tomáš R
Obsahem první části je seznámení s předoperačním indikačním procesem. Vytvoření vzájemného konsenzu indikace, výběru a rozsahu modalit pro intraoperačního monitorování. Obsahem druhé části je názorné představení techniky monitorace a mapování především n.VII během operace v mostomozečkovém koutu a mozkovém kmeni, včetně kritérií hodnocení významných změn odpovědí.
Transkraniální stimulace mozku - TMS a TES
Kremláček J, Šimko P
Kurz představí transkraniální magnetickou a proudovou stimulaci. V části věnované magnetické stimulaci (TMS) budou popsány varianty TMS (spTMS – single pulse TMS, rTMS – repetitivní́ TMS, TBS – theta burst stimulace), excitační́ a inhibiční́ protokoly. V části věnované transkraniální proudové stimulaci (TES) bude zmíněn princip metody, představeny dominantní stimulační protokoly (tDCS, tACS, tRNS) a klinický efekt. V obou částech bude vysvětlen postup bezpečné aplikace transkraniální stimulace a budou sdíleny zkušenosti s návrhem experimentů a hodnocením efektu a kombinací TES a TMS s jinými elektrofyziologickými a zobrazovacími metodami.
Evokované potenciály – SEP, MEP
Štětkářová I
Kurz somatosensorických a motorických evokovaných potenciálů (SEP a MEP) seznámí účastníky se základními principy obou modalit, které se běžně používají v klinické praxi. Důraz je kladen na patofyziologii vedení vzruchu, jednotlivé generátory, sledované a hodnocené parametry EP, základní vyšetřovací principy, závislost na zevních a vnitřních faktorech. Budou probrány nejčastější klinické indikace obou metod spolu s kazuistikami.
Evokované potenciály – VEP, BAEP
Ceé J, Havránková P
Kurz základy sluchových a zrakových evokovaných potenciálů (BAEP, VEP) seznámí účastníky se základními principy těchto modalit a jejich využitím klinické praxi. V teoretické části budou zmíněny generátory evokovaných odpovědí, sledované a hodnocené parametry EP, stimulační a registrační parametry, základní vyšetřovací principy, závislost na zevních a vnitřních faktorech. Budou probrány nejdůležitější klinické indikace i kontraindikace těchto metod a na praktických ukázkách zmíněna úskalí při jejich hodnocení.
Elektroencefalografie – fenomenologie EEG křivky
Fábera P, Krýsl D
Používání jednotných deskriptorů je základním předpokladem pro sdílení informací, pro výzkum i pro vzdělávání. Kurz fenomenologie EEG křivky přiblíží účastníkům interaktivní formou základní fyziologické a patologické EEG vzorce a aktuální vývoj jejich názvosloví.
Elektro-klinicko-anatomická korelace v EEG
Marusič P
Propojení informace z EEG s informací o klinických příznacích nebo projevech a jejich korelace k určitým anatomickým částem mozku je nejen základním předpokladem pro vyhodnocení pacientů v rámci komplexního předoperačního vyšetření v případech farmakorezistentní epilepsie. Tato korelace je využitelná i v běžné klinické praxi u pacientů s nově diagnostikovanou epilepsií, nebo i u pacientů s akutní či chronickou mozkovou lézí. V bloku budou účastníci seznámeni se základy elektro-klinicko-anatomické korelace a na ukázkách si ji následně procvičí.